5 C 87/2021-70 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalované zaplatit dlužné výživné na nezletilou [jméno] [celé jméno žalované], narozenou [datum] na účet žalobkyně za období od 1. 1. 2013 do 31. 8. 2020. Uvedla, že [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození] byla svěřena do pěstounské péče manželům [příjmení], matka na dítě neplatila žádné výživné. Toto nebylo soudem stanoveno. Navrhuje tedy, aby soud zpětně za období od 1. 1. 2013 do 31. 8. 2020 rozhodl o přiměřeném výživném na [jméno] [celé jméno žalované]. 2. Žalobkyně k dotazu soudu uvedla, že pochybením na Úřadu práce České republiky došlo k založení spisu, tehdy nezletilé [jméno] [celé jméno žalované], když ve spise nebylo vůbec rozhodnuto o povinnosti její matky [celé jméno žalované] platit výživu na nezletilé dítě. 3. Žalovaná [celé jméno žalované] se k jednání nedostavila, ve věci nevyjádřila. 4. Soud ve věci vyslechl paní [jméno] [příjmení], babičku [jméno] [celé jméno žalované], které ji byla svěřena do pěstounské péče. Uvedla, že matka na dítě zaplatila v roce 2006 1* [částka], dceři dala jednou růžovou teplákovou soupravu, pak o ní již více neví. Slyšela, že občas někde pracovala, jako uklízečka, popřípadě pracovala v továrně, ovšem ze všech zaměstnání jí vyhodili. Neví o ní nic, neviděla ji léta a neví, kde bydlí. 5. Ve věci byla vyslechnuta také [jméno] [celé jméno žalované], která uvedla, že o své matce ničeho neví. Uvedla, že byla v pěstounské péči babičky a dědy z otcovy strany. Neví, kde matka bydlí, slyšela, že měla nějaký čas pracovat v hospodě [anonymizována dvě slova] v [obec], jako pomocná síla v kuchyni. Dotazem soudu na Restauraci ve [právnická osoba], v [obec], bylo zjištěno, že paní [celé jméno žalované] pracovala v této restauraci jen dva dny v měsíci srpnu roku 2020, když měla hodinovou mzdu [částka] a celkově si vydělala [částka] čistého. Jiné důkazy ohledně případného zaměstnání žalované nebyly zjištěny, ani úřad práce ničeho nevěděl. 6. Podle zprávy úřadu práce v období od 25. 3. 2020 do 12. 6. 2020 je žalovaná evidována jako nezaměstnaná bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. 7. Skutkovým závěrem soudu je, že se soudu nepodařilo zjistit žádné údaje ohledně zaměstnání žalované [celé jméno žalované] ani o jejich osobních a majetkových poměrech. Za období od [datum] do [datum] soud žalobu zamítl, neboť byla žaloba podána [datum], soud v tomto případě může přiznat výživné jen za tři roky zpětně, a to za období od 3. 3. 2018 do 31. 8. 2020. Soud proto za toto období žalobu zamítl, neboť byla podána i za období delší než tři roky před podáním návrhu. Za období od 3. 3. 2018 do 31. 8. 2020 by bylo možné o výživném rozhodnout, ovšem za toto období soud nemá podklady pro stanovení výživného žalované, z toho, co soud zjistil, matka příjmy nemá, nebo má pouze příležitostné brigády, když podrobnější informace o tom soud nemá. Dcera je v současné době zletilá, sama se živí, výživné by bylo stanovováno zejména za již uplynulou dobu. Podpůrným důvodem pro zamítnutí žaloby i je ta skutečnost, že to byl právě úřad práce, který svým pochybením nepodal žalobu včas v době, kdy výživné mělo být určeno pro tehdy ještě nezletilé dítě v pěstounské péči. Zjistit osobní a majetkové poměry žalované, která je nekontaktní, která nikde nepracuje a není ani vedena na úřadu práce, se nepodařilo. Nic o ní nevědí ani dcera ani její pěstouni. S ohledem na to soud žalobu částečně zamítl, částečně žalované výživné nevyměřil. 8. Po právní stránce soud vychází z § 961 o. z.. Dle odstavce 1 svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Dle odst. 2 náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným. 9. Protože stát platil příspěvek na úhradu potřeb dítěte od [datum], žádala žalobkyně určení výživného na dítě svěřené do pěstounské péče. 10. Dle § 910 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 911 výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. 11. Dle § 922 výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let od tohoto dne. Z uvedeného důvodu tedy soud o výživném za období nad tři roky ode dne zahájení návrhu, který byl navržen [datum], žalobu zamítl, a to v období od 1. 1. 2013 až do 2. 3. 2018, což je den předcházejícím třem letům před zahájením řízení. Za následující období od 3. 3. 2018 do 31. 8. 2020 by žalobkyně teoreticky právo na rozhodnutí o výživném měla, ovšem výživné, o němž by soud rozhodl, musí při stanovení rozsahu výživného odpovídat odůvodněním potřebám oprávněného a majetkovým poměrům, jakož i schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. V tomto případě soud neshledal, že by v možnostech, schopnostech a majetkových poměrech žalované bylo platit jakékoliv výživné na [jméno] [celé jméno žalované]. 12. Výrok o tom, že žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení, odpovídá tomu, že v řízení byla sice zcela úspěšnou, k jednání se nedostavila, žádné náklady nevyúčtovala. Tomu odpovídá i výrok rozsudku.