2 C 222/2022-17 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (dříve také [právnická osoba]), [IČO], na základě smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne [datum] [číslo] (dále jen„ smlouva“). Smluvní stranou na straně věřitele se následně od [datum] stal právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [příjmení]“), a to na základě vkladu části podniku společnosti [právnická osoba], označené jako„ Kreditní karty“, s účinností k [datum] do společnosti [právnická osoba], [IČO], která následně zanikla vnitrostátní fúzí sloučením právě se společností [právnická osoba], s účinností k [datum]. Nedílnou součástí Smlouvy jsou obchodní podmínky smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a používání kreditní karty, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve smlouvě seznámil. Součástí smlouvy je dále také sazebník. Žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč, který mohl čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaný úvěr měl splácet v minimálních splátkách ve sjednané procentní výši spolu s poplatky a úrokem. Žalovaný svou povinnost porušil, a proto banka využila svého sjednaného práva, dne [datum] ukončila smlouvu a vyzvala ho k okamžitému zaplacení dlužné částky, která činila 14 718 Kč. Aktuální výše úrokové sazby úroky dle úrokového lístku banky činila 22,68 % ročně, kterou se úročí nesplacená jistina poskytnutého úvěru. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou z [datum] postoupena žalobkyni s účinností ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila dlužná pohledávka 9 600 Kč skládající se s dlužné jistiny ve výši 8 593 Kč, poplatku ve výši 440 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na podkladě listinných důkazů obsažených ve spise, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud jeho souhlas předpokládat. 3. Soud z listinných důkazů předložených žalobkyní (zejména úvěrové smlouvy, dopisu [právnická osoba], ze dne [datum] o ukončení smlouvy, úrokového lístku [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a sazebníku poplatků účinného od 1. 2. 2001) učinil skutkový závěr, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému kreditní kartu s možností čerpat úvěr, přičemž žalovaný vyčerpaný úvěr spolu s úroky a poplatky ve lhůtě splatnosti nesplatil, pročež je v prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. 4. Projednávanou věc je třeba posuzovat podle ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. z.“), neboť se jedná o nároky z porušení smlouvy uzavřené za účinnosti tohoto zákona (§ 3028 odst. 3 občanského zákoníku). 5. Podle § 711 obch. zák. smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek prostředků na účtu. Práva a povinnosti stran se v tomto případě řídí úpravou smlouvy o úvěru, není-li dohodnuto jinak. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Za situace, kdy žalovaný vyčerpaný úvěr nesplácel, bylo právem věřitele prohlásit úvěr splatným a požadovat jeho okamžité vrácení, a pro případ prodlení žalovaného bylo jeho právem požadovat kromě sjednaných úroků, též úroky z prodlení v zákonné výši dle § 369 odst. 2 obch. zák., § 517 odst. 2 obč. zák. a nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 27. 4. 2005 (výše úroku z prodlení odpovídá dvojnásobku diskontní sazby stanovené Českou národní bankou platnou k prvnímu dni prodlení). Bylo rovněž prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni (§ 1879 o. z.), a proto soud shledal žalobu důvodnou, pročež jí vyhověl. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva, neboť byla ve věci zcela úspěšná. Přiznaná částka ve výši 1489 Kč se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 7. 2014), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písmeno a) advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad hotových výdajů odvést, ve výši 189 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobkyně je postupníkem mnoha splatných pohledávek z bankovních produktů postoupených [jméno], jak vyplývá z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek. Žaloba je typickým formulářovým návrhem.