2 C 7/2022-35 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s 19,07% úroky ročně a úroky z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení, s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení za dobu od 28. 4. 2020 do 15. 1. 2021 ve výši [částka] a kapitalizovanými úroky za dobu od 28. 4. 2020 do 15. 1. 2021 ve výši [částka], jakož i souhrnné částky [částka] skládající se z dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a z dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], to vše z titulu nevrácené zápůjčky poskytnuté právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [příjmení] [jméno]“) na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] ve výši [částka]. Žalovaná převzala peněžní prostředky v hotovosti při uzavření této smlouvy, přičemž se zavázala vrátit zapůjčiteli jistinu půjčky spolu s úrokem ve výši [částka] (úroková sazba 19,07 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] (celkem [částka]) v 60 týdenních splátkách po [částka] do [datum]. Žalovaná však zaplatila pouze [částka], z čehož na jistinu [částka], na úroky [částka], na poplatek za administrativní činnost [částka] a na poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka] (zbývá doplatit [částka]). Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Zapůjčitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žadatele splácet spotřebitelský úvěr podle § 84 až 89 zákona o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření smlouvy, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žadatele před uzavřením smlouvy. Ten byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a jím poskytnuté informace byly ověřovány oproti dokladům od něho vyžádaných. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a předložené doklady byly ověřeny. 2. Žalovaná se k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na podkladě spisu, ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud její souhlas předpokládat. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. 3. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum], z níž zjistil, že žalovaná uzavřela s [příjmení] [jméno] smlouvu o zápůjčce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přičemž podpisem smlouvy potvrdila, že v hotovosti převzala zapůjčenou částku [částka]. Zavázala se vrátit zapůjčené peníze spolu s úrokem ve výši [částka] (úrok byl 19,07 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] v 60 týdenních splátkách nejpozději do [datum]. 4. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že zapůjčitel před poskytnutím zápůjčky prověřoval schopnost vydlužitele zápůjčku i s úroky splácet, kdy vycházel z vydlužitelem tvrzených příjmů z invalidního důchodu, které spolu s výdaji na bydlení ověřil, přičemž zjistil, že rozdíl mezi příjmy a výdaji domácnosti vydlužitele je pro splácení dostatečný. Vydlužitel pobírá uvedený důchod již od roku 1994, proto se jedná o stabilní příjem. 5. Projednávanou věc je třeba posuzovat podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť se jedná o nároky ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle § 2390 a násl. o. z. Za situace, kdy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní zápůjčku, přičemž žalovaná peněžní prostředky převzala, což stvrdila svým podpisem na písemné smlouvě, bylo povinností žalované jako vydlužitele zapůjčené peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky a poplatky, a to v pravidelných splátkách. Žalovaná však zápůjčku zcela nevrátila a nezaplatila sjednané poplatky. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jak vyplývá z přílohy k této smlouvě (str. 49), postoupena žalobkyni, o čemž právní předchůdce žalobkyně žalovanou informoval. Postoupení pohledávky se opírá o ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši se opírá o ustanovení § 1968 a 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak shledal žalobu důvodnou co do zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a dlužného poplatku za hotovostní inkaso ve výši [částka] a z dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka]. Žalovaná na svou obranu neuvedla, že by na svůj dluh zaplatila více, než tvrdila žalobkyně. Soud shledal žalobu důvodnou i co do zaplacení úroků z dlužných jistin ve výši 19,07 % ročně za dobu ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do zaplacení (do dne uzavření smlouvy o postoupení v kapitalizované výši uvedené ve výroku tohoto rozsudku), jakož i úroků z prodlení v zákonné výši z dlužných jistin za dobu uvedenou v žalobě (do dne uzavření smlouvy o postoupení v kapitalizované výši uvedené ve výroku tohoto rozsudku). 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva, neboť byla ve věci zcela úspěšná. Přiznaná částka ve výši [částka] se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po [částka] (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 7. 2014), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po [částka] (§ 14b odst. 5 písmeno a) advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad hotových výdajů odvést, ve výši [částka]. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobkyně je postupníkem velkého množství pohledávek postoupených [příjmení] [jméno], jak vyplývá z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek čítající několik set stran, tedy pohledávek v řádech tisíců. Z obsahu návrhů žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu vyplývá, že se v nich typicky mění pouze údaje o výši zapůjčené částky, výši splacené částky, výši splátek, jakož i data splatnosti.