5 C 338/2020-98 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že žalobkyně je vlastníkem části pozemku odděleného z pozemku parc. [číslo] o původní výměře 602m2 v k. ú. a obci [obec], když geometrickým plánem [číslo] [spisová značka] byla oddělena parcela [číslo] o výměře 41m2 – zahrada. Původní žaloba byla za souhlasu soudu změněna rozhodnutím [číslo jednací], když soud změnu žaloby na základě vypracovaného geometrického plánu připustil. Žalobkyně navrhla, aby byla určena vlastníkem této parcely [číslo], když počátkem roku 2020 zjistila, že žalovaná začala historický plot mezi nemovitostmi demontovat a stavět nový plot, a to s odůvodněním, že část pozemku, který má žalobkyně oplocený, není jejím vlastnictvím. Žalobkyně však uvedla, že až do té doby neměla pochybnosti o tom, že je vlastníkem i této části nemovitosti, když celková výměra jimi užívaných pozemků odpovídala výměře pozemku, který obdrželi s bývalým manželem na základě dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne [datum]. Nikdy si nebyli vědomi toho, že by hranice pozemku vytyčené obcí neodpovídaly skutečnosti v katastru nemovitostí a že vytyčené hranice pozemku byly z obou stran posunuté. Do obdobné situace se dostali i mnozí sousedé v obci [obec], když hranice pozemků jsou tam v mnohých nemovitostech posunuté oproti stavu v katastru nemovitostí. Také se svým sousedem z druhé strany měla posunutou hranici, pro zachování sousedských vztahů, alespoň s druhým sousedem, se rozhodla své části nemovitosti ve prospěch souseda vzdát tak, aby bylo zachováno původní oplocení. Navrhla tedy, aby soud žalobě vyhověl, když podle jejího názoru předmětnou část pozemku parc. [číslo] nyní oddělenou geometrickým plánem jako parc. [číslo] o výměře 41 m2 nabyla vydržením, když se jednalo o řádnou a poctivou držbu po dobu více než třiceti let, nikým nerušenou. Byla přitom v dobré víře, s přihlédnutím ke všem okolnostem, že je vlastníkem této části pozemku. Jsou splněny podmínky i pro mimořádné vydržení. Navrhla žalobě vyhovět. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], když uvedla, že pozemek žalobkyně [číslo] vznikl oddělením pozemku parc. [číslo] to na základě geometrického plánu [číslo] ze dne [datum]. Pozemky v terénu zaměřil pan [jméno] [příjmení], když hranice v terénu byly označeny mezníky a souřadnice bodů označených čísly byly uloženy v dokumentaci střediska geodézie. Manžel žalobkyně nabyl právo osobního užívání k pozemku dne [datum]. Na základě geometrického plánu [číslo] ze dne [datum] vznikl pozemek parc. [číslo] oddělený rovněž z parc. [číslo] což je pozemek žalované, který má společnou hranici s pozemkem žalobkyně. Tato hranice je vytyčena body [číslo] a [číslo]. Právo osobního užívání k pozemku parc. [číslo] vzniklo ve prospěch rodičů žalovaného pana [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], a to dne [datum]. Žalovaná dále uvedla, že v době, kdy rodiče žalované pozemek [číslo] převzali, nebyly mezníky v terénu patrné, ale plot žalobkyně ohraničující pozemek č. parcely [číslo] směrem do ulice a zároveň protilehlý plot, jež byly dokončeny. Manželem žalobkyně bylo sděleno, že oba ploty končí v místech, kde se původně nacházely mezníky vytyčující body [číslo] a [číslo]. Na základě tohoto sdělení manžel žalobkyně a otec žalované vybudovali dělící plot mezi pozemky [číslo] a [číslo]. S ohledem na uvedené podle žalované nemohla tedy žalobkyně nikdy nabýt vlastnické právo k předmětnému pozemku parc. [číslo] nemohla ho vydržet, neboť od okamžiku, kdy bylo jejímu manželovi zřízeno právo užívání pozemku parc. [číslo] žalobkyně věděla, kde se nachází skutečná hranice pozemku a nemohla se domnívat, že se dohoda o zřízení práva užívání a následně dohoda o převodu pozemku do osobního vlastnictví vztahovala i k předmětné části pozemku žalované. Držbu této předmětné části pozemku žalobkyní tedy není možné považovat za držbu řádnou, pravou a poctivou a vydržení pozemku nebylo s ohledem na tento charakter držby možné. Není možné ani mimořádné vydržení, neboť žalobkyně jednala desítky let zjevně nepoctivě a bez dobré víry, když od počátku věděla o rozporu faktického stavu polohy plotu od právního stavu – skutečné hranice pozemku. Navrhla tedy žalobu zamítnout. 3. Pokus o mimosoudní vyřešení sporu se nezdařil, účastníci nebyli schopni se ve věci mimosoudně dohodnout, neuzavřeli ani soudní smír, ačkoli se o to soud pokoušel. <b>4. Skutková zjištění soudu:</b> 5. Předžalobní výzva a vyjádření žalované k ní: Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce, když žalované sdělila, že považuje předmětnou část pozemku za vydrženou, žalobkyně byla teprve po vytýčení hranice v lednu 2020 geodetem Ing. [příjmení] upozorněna, že předmětná část pozemku, kterou má oplocenou, není součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec]. Žalobkyně předmět vydržení řádně udržovala a užívala jej, jsou splněny i podmínky pro mimořádné vydržení. Uvedla, že nesouhlasí s tím, že žalovaná bourá původní plot a buduje nové oplocení podle hranice v terénu učiněné dne [datum]. Vyzvala žalovanou, aby se zdrželi jakýchkoli zásahů do pokojného stavu s tím, že pokud nedojde k mimosoudní dohodě, nezbyde žalobkyni nic jiného, než obrátit se na soud. Žalobkyně také dopisem ze dne [datum] upozornila žalovanou, že se dozvěděla, že žalovaná hodlá nabýt na základě kupní smlouvy pozemek parc. [číslo] vzniklý oddělením z parcely [číslo] v k. ú. a obci [obec]. Upozornila, že také část pozemku [číslo] žalobkyně nabyla vydržením. Žalovaná dopisem ze dne [datum] vydržení části pozemku [číslo] o původní výměře 602m2 v k. ú. a obci [obec] odmítla s tím, že domněnku vydržení považuje za právně a fakticky nepodloženou. 6. Naléhavý právní zájem žalobkyně na určovací žalobě: Žalobkyně v tomto případě uvedla, že je vlastníkem parcely [číslo] o výměře 41 m2 v k. ú. a obci [obec], když část původního pozemku oddělenou nyní geometrickým plánem z parcely [číslo] nabyla vydržením. Ačkoliv je vlastníkem tohoto pozemku, není zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník. Uvedla, že má tedy naléhavý právní zájem na této určovací žalobě. Soud naléhavý právní zájem žalobkyně na určovací žalobě shledal, neboť skutečnost, že není žalobkyně není zapsána v katastru nemovitostí, ačkoliv se považuje za vlastníka nemovitosti, je naléhavým právním zájmem pro určovací žalobu. Obecně zároveň platí, že žaloba na určení práva je nástroj ochrany subjektivního práva před neoprávněnými zásahy a jde o žalobu povahou preventivní, jejímž účelem je předejít stavům nejistoty ohledně určitého práva nebo jeho výkonu a její význam je ryze praktický, a to nastolení jistoty v ohrožených právních vztazích (viz např. Sbírka nálezů Ústavního soudu, svazek 3, [číslo] strana 261). Podle stávající judikatury je naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř. dán tehdy, pokud by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém se zúčastněn, nebo jestliže by se jeho právní postavení bez tohoto určení stalo nejistým. V projednávané věci je postavení žalobce ohroženo a je nejisté. Soud naléhavý právní zájem žalobkyně na určovací žalobě shledal. 7. Nabytí vlastnického práva k nemovitostem účastníky a jejich právními předchůdci: Soudu byly předloženy listiny prokazující původní nabytí nemovitostí účastníky nebo jejich právními předchůdci. Z geometrického plánu [číslo] ze dne [datum] vyhotoveného Geodezií N. T, středisko geodezie [obec] bylo zjištěno, že vznikl pozemek parc. [číslo] oddělením z pozemku parc. [číslo]. Pozemky v terénu zaměřil dne [datum] pan [jméno] [příjmení]. Dle sdělení žalobkyně její bývalý manžel nabyl právo osobního užívání k pozemku parc. [číslo] dne [datum], když bylo započato se stavbou rodinného domu. Soudu také byl předložen geometrický plán [číslo] ze dne [datum] vyhotovený opět Geodezií N.T, střediskem geodezie [obec], kdy oddělením opět pozemku parc. [číslo] vznikl pozemek parc. [číslo] který je v současné době pozemkem žalované. Právo osobního užívání k pozemku parc. [číslo] dle dohody o zřízení práva osobního užívání ze dne [datum] získali [jméno] a [jméno] [příjmení]. Oba pozemky [číslo] a [číslo] mají společné hranice dle geometrického plánu i vytýčené body geodetickými body [číslo] Tyto body byly vytýčeny v terénu původně v roce 1975 a opětovně panem [příjmení] dne [datum] (čl. 46). Ze záznamu podrobného měření změn – polního náčrtu (čl. 51) bylo zjištěno, že nové hranice byly označeny mezníky z důvodu zaměření parcely pro individuální výstavbu, když záznam je z [datum]. Nově byl soudu předložen záznam podrobného měření změn z [datum], když důvodem bylo rovněž zaměření tří parcel pro stavbu rodinných domů. Nový vytyčovací náčrt je z [datum], kdy byl vytýčen bod [číslo] a [číslo]. 8. Žalobkyně nabyla vlastnické právo na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, na základě níž manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] darovali mimo jiné parc. [čísl