10 C 38/2023-108 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně tvrdí, že uzavřela s žalovaným dne 4. 3. 2016 smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny [číslo] na jejímž základě dodala žalovanému elektrickou energii do odběrného místa EAN [číslo] na adrese [adresa žalovaného] Smlouva byla uzavřena na dobu 12 měsíců s možností automatického prodloužení vždy o 1 rok. Smluvní vztah byl ukončen dne 31. 10. 2022 pro neplacení. Fakturou [číslo] ze dne 23. 6. 2022 žalobkyně žalovanému vyúčtovala za dodávku 42,068 MWh elektřiny za období od 16. 6. 2021 do 15. 6. 2022 částku 142 875,95 Kč, od níž odečetla zaplacené zálohy ve výši 42 400 Kč. Ve faktuře tak požadovala úhradu nedoplatku 100 475 Kč se splatností do 7. 7. 2022. Fakturou [číslo] ze dne 4. 11. 2022 žalobkyně žalovanému vyúčtovala za dodávku 1,987 MWh elektřiny za období od 16. 6. 2022 do 31. 10. 2022 částku 10 423,88 Kč, od níž odečetla zaplacené zálohy ve výši 2 000 Kč. Ve faktuře tak požadovala úhradu nedoplatku 8 423 Kč se splatností do 18. 11. 2022. Podkladem pro vyúčtování byly odečty elektroměru. Na fakturu [číslo] ze dne 23. 6. 2022 žalovaný dne 30. 8. 2022 zaplatil částku 2 500 Kč a dne 14. 9. 2022 částku 2 000 Kč. O úhradu dlužných částek žalobkyně podle svých tvrzení písemně upomínala, zaslala mu též předžalobní výzvu, což však žalovaného nepřimělo k poukázání dalších plateb. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá: částky 95 975 Kč z titulu dlužné úhrady za dodávku elektřiny v období od 16. 6. 2021 do 15. 6. 2022 vyúčtované fakturou [číslo] se splatností do 7. 7. 2022; částky 8 423 Kč z titulu dlužné úhrady za dodávku elektrické energie v období od 16. 6. 2022 do 31. 10. 2022 vyúčtované fakturou [číslo] se splatností do 18. 11. 2022; úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 423 Kč od 19. 11. 2022 do zaplacení; úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 475 Kč od 8. 7. 2022 do 30. 8. 2022; úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 97 975 Kč od 31. 8. 2022 do 14. 9. 2022; úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 95 975 Kč od 15. 9. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se v řízení před soudem nechal zastupovat svým synovcem [jméno] [příjmení] jako obecným zmocněncem. Žalovaný se však, a to ani prostřednictvím svého obecného zmocněnce, ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Byl přitom poučen, že nevyjádří-li se, bude soud jeho souhlas s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání předpokládat. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání souhlasila. <b>I. Skutková zjištění soudu</b> 3. Žalovaný dne 12. 7. 2013 udělil plnou moc svému synovci [jméno] [příjmení], aby jej zastupoval ohledně zapojení a odpojení elektrické energie na nemovitosti na adrese [adresa žalovaného]. Podpis žalovaného na této plné moci byl úředně ověřen (plná moc na č. l. 11 verte). Jako zástupce žalovaného pak [jméno] [příjmení] podal žalobkyni žádost ze dne 24. 2. 2016 k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny vztahující se k uvedené adrese [adresa žalovaného] (žádost o smlouvu na č. l. 9). 4. Následně jako zástupce žalovaného [jméno] [příjmení] za žalovaného podepsal dne 4. 3. 2016 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí (smlouva na č. l. 41). K této smlouvě soud poznamenává, že v textu smlouvy není zmínka o [jméno] [příjmení] a v závěru smlouvy je připojen podpis u jména [celé jméno žalovaného]. Tento podpis však odpovídá podpisu [jméno] [příjmení], nikoli žalovaného, což je patrné z porovnání tohoto podpisu s podpisy žalovaného a [jméno] [příjmení] na listinách ve spise. Ve smlouvě (smlouva na č. l. 41) se mimo jiné uvádí, že odběrným místem byla adresa [adresa žalovaného] smlouva je uzavřena na dobu určitou 12 měsíců od data zahájení dodávky a byla sjednána možnost jejího automatického prodloužení o 1 rok, a to i opakovaně. K prodloužení dojde, neoznámí-li jedna strana v ujednaném termínu druhé straně, že trvá na ukončení smlouvy uplynutím sjednané doby. se smluvní vztahy řídí též obchodními podmínkami a příslušným ceníkem a že zákazník svým podpisem stvrzuje, že byl s obchodními podmínkami a ceníkem seznámen. 5. V obchodních podmínkách se mimo jiné uvádí, že měření elektřiny je prováděno měřícím zařízením ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy (obchodní podmínky na č. l. 93). Předložený ceník a přehledy sazeb a cen za zajišťování distribuce elektřiny dokládají výši cen a dalších plateb za související plnění (ceníky na č. l. 87, 88 a 105, přehledy sazeb a cen na č. l. 95 a 100). 6. Na odběrném místě [adresa žalovaného] byly provedeny odečty elektroměru, z nichž vyplynulo, že v období od 16. 6. 2021 do 15. 6. 2021 sem bylo dodáno 42,068 MWh elektřiny a v období od 16. 6. 2022 do 31. 10. 2022 bylo dodáno 1,987 MWh elektřiny (výsledky odečtů na č. l. 89). 7. Žalobkyně žalovanému zaslala fakturu [číslo] se splatností do 7. 7. 2022, v níž mu vyúčtovala za dodávku elektřiny v objemu 42,068 MWh v období od 16. 6. 2021 do 15. 6. 2021 částku 142 875,95 Kč, od níž odečetla zaplacené zálohy ve výši 42 400 Kč. Ve faktuře tak po žalovaném požadovala úhradu částky 100 475 Kč po zaokrouhlení (faktura [číslo] její příloha na č. l. 38 až 40). 8. Posléze žalobkyně žalovanému zaslala fakturu [číslo] se splatností do 18. 11. 2022, v níž mu vyúčtovala za dodávku elektřiny v objemu 1,987 MWh v období od 16. 6. 2022 do 31. 10. 2022 částku 10 423,88 Kč, od níž odečetla zaplacené zálohy ve výši 2 000 Kč. Ve faktuře tak po žalovaném požadovala úhradu částky 8 423 Kč po zaokrouhlení (faktura [číslo] její příloha na č. l. 35 až 37). 9. Na výše zmíněnou fakturu [číslo] znějící na částku 100 475 Kč podle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil toliko 2 500 Kč dne 30. 8. 2022 a částku 2 000 Kč dne 14. 9. 2022. 10. Žalobkyně žalovanému zaslala dvě výzvy k úhradě před přerušením dodávky, a to výzvu ze dne 11. 7. 2022 a výzvu ze dne 17. 8. 2022, u nichž výpisem z aplikace sledování zásilek od České pošty, s. p., doložila jejich odeslání a dodání na adresu [adresa žalovaného] (výzvy na č. l. 91 a 92, informace z aplikace sledování zásilek na č. l. 94 a 99). Pro bezvýslednost těchto výzev se žalobkyně na žalovaného obrátila ještě s předžalobní výzvou ze dne 7. 12. 2022 odeslanou téhož dne (předžalobní výzva na č. l. 34 a podací lístek na č. l. 33), ani ta však žalovaného nepřiměla k úhradě. <b>II. Hodnocení soudu</b> <b><i>II. A Mezinárodní příslušnost a rozhodné právo</b></i> 11. Ve věci figuruje mezinárodní prvek, který spočívá v tom, že žalovaný je rakouský státní příslušník s bydlištěm v [příjmení] republice. 12. Soud vyhodnotil, že k rozhodnutí sporu jsou příslušné české soudy. 13. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), platí: Osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. 14. Předmětem řízení jsou nároky ze smlouvy, smluvní závazek v podobě dodání elektřiny a souvisejících služeb přitom měl být podle smlouvy plněn na území České republiky, konkrétně na adrese [adresa žalovaného]. Podle citovaného čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel I bis je tudíž dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc rozhodnout. 15. Smluvní vztah, jehož se týká žaloba, se řídí českým právem. 16. Podle čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ nařízení Řím I“) platí: V míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3, a aniž jsou dotčeny články 5 až 8, je právo rozhodné pro následující smlouvy určeno takto: <i>a) smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště;</i> <i>b) smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště.</i> 17. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí v posuzované věci neobsahuje výslovnou volbu rozhodného práva. Byť smlouva a obchodní podmínky, které strany učinily součástí smluvních ujednání, odkazují na řadu ustanovení právního řádu České republiky, soud vyhodnotil, že tyto odkazy nejsou takového charakteru, aby na jejich základě šlo dovodit to, že volba českého práva stranami jasně vyplývá z ustanovení smlouvy nebo okolností případu ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení Řím I. Určení rozhodného práva se tedy řídí citovaným čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Řím I a odvíjí se od obvyklého bydliště žalobkyně, které se nachází na území České republiky. Soud doplňuje, že podle čl. 19 nařízení Řím I se za obvyklé bydliště právnické osoby považuje sídlo její ústřední správy, což je v případě