2 C 69/2024-65 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhá zaplacení částky ve výši 18 036,03 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 4. 2019.2. Ve věci soud vydal elektronický platební rozkaz ze dne 13. 12. 2023, č. j. EPR , Anonymizováno, /2023-5, tento ovšem musel být usnesením ze dne 27. 2. 2024, č. j. EPR , Anonymizováno, /2023-8, zrušen, neb se jej žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o. s. ř., neboť žalobkyně s takovým postupem vyslovila souhlas, žalovaný pak ve lhůtě k tomu soudem stanovené nereagoval na řádně doručenou výzvu, zda s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.4. Na podkladě listin založených ve spisovém materiálu sp. zn. , spisová značka, lze uzavřít, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 26. 4. 2019 smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž podkladě dne 29. 4. 2019 žalovaný načerpal částku ve výši 50 000 Kč, kterou se zavázal uhradit formou 60 měsíčních splátek po 1 132 Kč s tím, že výše poslední splátky připadající na den 20. 4. 2019 bude činit 1 087,99 Kč. Sazba úroku dosahovala 12,90 % p. a. Pro případ nesplácení úvěru v důsledku smrti či invalidity 3. stupně sjednal žalovaný pojištění s měsíčním pojistným v částce 75 Kč. , právnická osoba, s dikcí čl. 8.2. všeobecných obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna přistoupit k zesplatnění úvěru v případě, že dlužník bude v prodlení s úhradou jakékoliv částky. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky splatné dne 20. 7. 2022, to následně vedlo žalobkyni k zesplatnění úvěru dopisem ze dne 22. 9. 2023, jenž byl žalovanému odeslán na jím uvedenou adresu.5. V souvislosti se žádostí o úvěr ověřila žalobkyně výši měsíčních příjmů žalovaného. Vyšla z údajů na běžném účtu žalovaného za poslední 3 měsíce před sjednáním úvěru, obdobně postupovala, pokud se týče měsíčních výdajů, kdy vzala v potaz jak pohyby na účtu, tak informace poskytnuté jí žalovaným. Vedle toho žalobkyně lustrovala žalovaného v databázích CRIF (BRKI a NRKI), konečně neopomněla za účelem objektivizace zohlednit údaje ČSÚ o průměrných výdajích domácnosti na osobu v roce 2019.6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2023 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Dle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, neboc) smluvní pokutu.10. Dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.11. Potřeba připomenout, že v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele. In , Anonymizováno, tedy musí v míře, kterou na něm lze s ohledem na konkrétní okolnosti případu spravedlivě požadovat, prošetřit sociální a majetkové poměry úvěrovaného, a to jednak s využitím dat získaných z dostupných databází a registrů, jednak vycházeje z toho, co spotřebitel uvede v žádosti o konkrétní úvěrový produkt.12. V předmětné věci žalobkyně prokázala, že úvěruschopnost žalovaného prověřila dostatečně pregnantně. Od samotného žalovaného získala podstatné informace stran jeho rodinných, finančních, bytových a pracovních poměrů, dále provedla lustrace v příslušných databázích a konečně zohlednila své interní záznamy týkající se žalovaného. Shromážděné informace pečlivě zhodnotila a dospěla k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.13. Soud dále zaměřil svoji pozornost na opodstatněnost jednotlivých nároků plynoucích z úvěrové smlouvy, neopomněl přitom reflektovat částečná plnění žalovaného, jak tato plynou z přehledu úhrad, který žalobkyně přiložila k žalobě.14. Dlužno upozornit, že žalovanému se na pohledávku z úvěrové smlouvy dařilo až do dubna 2023 plnit. Lze konstatovat, že ke dni 24. 10. 2023 dlužil žalovaný na jistině 13 532,30 Kč, na kapitalizovaném úroku 877,12 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 537,82 Kč a na poplatcích za pojištění, respektive spojených s upomínáním 4 503,73 Kč. V této souvislosti sluší se poukázat na vývoj splácení, jak je tento založen na č. l. 22-28. spisu Pokud se dlužných poplatků týče, pak výše poplatku za pojištění, stejně jako výše poplatků spojených s upomínáním, vychází ze samotné úvěrové smlouvy (viz čl. I.7, respektive čl. I.8).15. Nezbývá než dodat, že žalobkyně dostála dikci § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. a smluvní úrok počínaje dnem 25. 10. 2023 adekvátně modifikovala.16. S ohledem na opodstatněnost a zákonnost žalobních nároků soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl.17. Žalobkyni vznikly náklady řízení, které představuje jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, jednak náklady právního zastoupení, jež tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění) ve výši 5 580 Kč (3 x 1 860 Kč) určená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 3 režijní paušály ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) dle § 13 odst. 4 zmíněné vyhlášky. Výslednou sumu nákladů právního zastoupení 6 480 Kč nutno navýšit o 21 % sazbu DPH, jejíž je advokát žalobkyně plátcem, čehož výsledkem je částka 7 840,80 Kč.18. , adresa, k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.