35 C 202/2020-10 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla částku 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami po 1 050 Kč počínaje dnem [datum]. Žalovaný nesplácel dluh řádně a včas, proto mu žalobkyně zaslala dne [datum] oznámení o zesplatnění úvěru. Vedle dlužných již splatných splátek ve výši 3 150 Kč a zbývající jistiny dluhu (28 401 Kč) se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení účelně vynaložených nákladů za zaslání 3 upomínek v celkové částce 300 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 28 401 Kč, smluvního úroku ve výši 21,05 % ročně z částky 28 401 Kč, smluvní pokuty za prodlení se zaplacením každé ze splátek do zesplatnění ve výši 499 Kč za každou ze tří nesplacených splátek a smluvní pokuty ve výši 1 356 Kč vyčíslené jako 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru od zesplatnění úvěru [datum] do [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem. Soud o žalobě rozhodl postupem dle ust. § 115a o. s. ř., když účastníci neměli proti tomu námitek. Soud dospěl z provedených důkazů, a to ze smlouvy o úvěru [číslo] včetně úvěrových podmínek, předpisu úhrad, posouzení bonity smlouvy s podklady pro úvěryschopnost včetně čestného prohlášení žalované o závazcích, výpisu z účtu žalobkyně, upomínek, zesplatnění včetně podacího archu, k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovanému poskytla částku 30 000 Kč (z toho 2 500 Kč bylo převedeno přímo na bankovní účet zprostředkovatele úvěru), kterou žalovaný nesplácel, žalobkyně tedy využila svého práva a dluh zesplatnila dne [datum]. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 42 000 Kč včetně smluvního úroku 21,05 % ročně a dále k úhradě poplatku za každou upomínku ve výši 100 Kč, smluvní pokuty za neuhrazení každé splátky 499 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Dopisy ze dne [datum], [datum] a [datum] byl žalovaný vyzvána k úhradě jednotlivých splátek. Podkladem pro uzavření smlouvy bylo i čestné prohlášení žalovaného, v němž uvedl, že splácí pouze jeden úvěr se splátkou 1 300 Kč měsíčně a jeho měsíční příjem činí [částka]. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 050 Kč od [datum], celkem částku 42 000 Kč. Žalovaný neuhradil řádně a včas splátku splatnou [datum]. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil ani částečně, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku. V případě sjednaného poplatku za upomínku ve výši 100 Kč soud akcentoval jeho sjednanou výši ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků a k účelu, který má plnit, tedy uhradit v paušální formě náklady žalobkyně vzniklé s upomínáním žalovaného. V tomto směru soud nepokládá ujednání za nepřiměřené a žalobě v této části vyhověl. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta je přiměřená, a proto žalobě v této části vyhověl. Konečně žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v požadované částce 9 920 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 389 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 704 Kč, kterou zástupce požadoval jako sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 230 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.