34 C 123/2021-22 — Okresní soud v České Lípě

Dne [datum] podal manžel u Nejvyššího soudu ČR návrh na uznání cizího rozhodnutí ve věcech manželských, který byl dne [datum] z důvodu věcné nepříslušnosti postoupen zdejšímu soudu k vydání rozhodnutí. Manžel v návrhu uvedl, že Okresní soud [anonymizována dvě slova] k návrhu manželky rozvedl posuzované manželství, manžel s tímto návrhem souhlasil. V průběhu řízení bylo prokázáno, že manželé žijí již dva roky odděleně a s obnovením manželského soužití již nelze počítat. Z manželství vzešla dcera [jméno], která již v době rozvodu byla plnoletá. K uznání předložený rozsudek nabyl právní moci (nebyl napaden opravným prostředkem) a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS. Podle § 52 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“) byli-li všichni účastníci řízení v rozhodné době občany státu, o jehož rozhodnutí jde, mají pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech uvedených v § 51 v České republice bez dalšího řízení stejné právní účinky jako pravomocná rozhodnutí českých soudů. Podle § 16 odst. 2 ZMPS i v případě, že se cizí rozhodnutí uznávají bez dalšího řízení, lze je na návrh uznat zvláštním rozhodnutím; o takových návrzích však v České republice přísluší rozhodovat okresním soudům. Podle § 51 odst. 3 ZMPS rozhodnutí uvedené v odstavci 1 lze uznat jen tehdy, jestliže byl skutkový základ zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením českého právního řádu. Vzhledem k tomu, že oba manželé měli v době vydání předmětného rozhodnutí německou státní příslušnost, není třeba žádné zvláštní řízení, aby mělo takové cizí rozhodnutí v České republice právní účinky. Je však možné takové řízení vést na návrh účastníka. Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nebylo lze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedený rozsudek v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl soudem cizího státu zjištěn způsobem vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky. Protože pravomocné cizí rozhodnutí (rozsudek o rozvodu manželství), jehož uznání se navrhovatel (manžel) domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, soud návrhu vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řízení, v platném znění, kdy sice návrhu navrhovatele bylo vyhověno, ale nelze mu přiznat náhradu nákladů řízení.