34 C 179/2021-31 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“) uzavřela s žalovaným dne 15. 8. 2006 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které [právnická osoba] poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit [právnická osoba] spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2 410 Kč a to ve 26 týdenních splátkách po 285 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. [právnická osoba] uhradil pouze částku 800 Kč. [právnická osoba] postoupil pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] S.á.r.l. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a tato společnost postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018. V obou případech bylo postoupení pohledávky žalovanému řádně oznámeno. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující a žalobkyně sdělila, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez jednání, soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému bylo usnesení doručeno dnem 23. 9. 2021. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil, soudu nic netvrdil ani nedoložil. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 15. 8. 2006 smlouvu o půjčce, na základě které [právnická osoba] poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku včetně souhrnného poplatku ve výši 2 410 Kč vrátit ve 26 týdenních splátkách po 285 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den po podpisu smlouvy. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, na dlužnou částku žalobkyni uhradil pouze 800 Kč. Pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba] S.á.r.l. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a tato společnost postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018. Postoupení pohledávky bylo žalovanému vždy řádně oznámeno. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákona, v tehdy platném znění, na základě které měl žalovaný povinnost vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně sjednaného úroku. Žalovaný ovšem dosud vrátil pouze částku 800 Kč, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud přiznal z této částky žalobkyni také úroky z prodlení, a to ve smyslu § 517 zákona č. 40/1964 Sb. Úroky z prodlení byly přiznány dle požadavku žalobkyně až od 2. 7. 2015, a to ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.