34 C 259/2020-33 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 099 Kč s příslušenstvím. Soud ve věci vydal dne 16. 12. 2020 rozsudek, kterým bylo žalobě vyhověno. Rozsudek dosud nenabyl právní moci. Dne 16. 12. 2020 bylo zdejšímu soudu doručeno podání žalobkyně, kterým žalobkyně vzala svou žalobu zcela zpět. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.”), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu zpět poté, co soud o věci rozhodl, avšak rozsudek dosud nenabyl právní moci, soud řízení zastavil a zároveň rozsudek Okresního soudu v České Lípě č. j. 34 C 259/2020-16 ze dne 16. 12. 2020 zrušil. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř., jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. V posuzovaném případě došlo ke zpětvzetí žaloby pro chování žalovaného, který až po podání žaloby sdělil, že předmětné vozidlo prodal již dne [datum]. Žalobkyně se domáhala úhrady příspěvku za období od [datum] do [datum] a výzvami ze dne [datum], [datum] a [datum] adresovanými žalovanému na adresu dle CEO vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo. Žalovaný na tyto výzvy nereagoval a zároveň, jak vyplývá ze sdělení MěÚ [obec], odboru dopravy, byl v evidenci vozidel veden v období od [datum] do současnosti jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka]. Je povinností žalobkyně vymáhat příspěvky za nepojištěná vozidla, a pokud žalovaný před podáním žaloby neposkytl na výzvy žalobkyni informace a zároveň byl evidován jako vlastník a provozovatel vozidla, nezbylo žalobkyni, než se se svým nárokem obrátit na soud. Žalovaný má tedy povinnost zaplatit žalobkyni vzniklé náklady řízení. Žalobkyně požadovala na nákladech řízení částku ve výši [částka], sestávající ze soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokátky žalobkyně za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po [částka] (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby). Dále k uvedeným úkonům náleží tři paušální náhrady hotových výdajů advokátky dle §14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. po [částka]. Součástí nákladů řízení je také DPH z částky [částka] ve výši 21%, tj. [částka].