37 C 236/2020-27 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se žalobou podanou k zdejšímu soudu dne 20.7.2020 domáhal na žalovaném zaplacení částky 9 725 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok dovozuje z titulu zákonného příspěvku placeného vlastníkem, či provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Povinnost vyplývá z § 4 odst. 1 zákona č.168/1999 Sb. Žalobce uvedl, že zjistil, že na žalovaného je v registru silničních vozidel evidováno motorové vozidlo [registrační značka] [anonymizováno] [číslo], které nemělo v období 20.12.2018 až 13.5.2019 sjednané zákonné pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku činí 65 Kč za každý den, tj. celkem 9 425 Kč (65 Kč x 145). Dále žalobce nárokuje poplatek za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč, dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobce současně požaduje přiznání zákonných úroků z prodlení. 2. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného, protože žalovaný se k nařízenému ústnímu jednání bez omluvy nedostavil a v nepřítomnosti žalobce, který se řádně omluvil, a to v souladu s §101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 3 o.s.ř. 3. Žalovaný dne 4.1.2021 před ústním jednáním učinil tvrzení, že předmětný automobil již v předmětném období nevlastnil, protože jej prodal. K tomuto tvrzení měl soudu předložit důkazy, které by tvrzení prokazovaly. Svou povinnost však žalovaný nesplnil a soudu žádné důkazy nepředložil ani nenavrhl. 4. Žalobce soudu předložil upomínku ze dne 5.9.2019, předžalobní upomínku ze dne 4.5.2020, upomínku ze dne 28.11.2019 a výzvu k úhradě příspěvku ze dne 26.6.2019. Ze sdělení Městského úřadu Česká Lípa, odboru dopravy, ze dne 8.12.2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl v předmětném období, tj. 20.12.2018 až 13.5.2019 evidován jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla [registrační značka] [anonymizováno] [číslo]. 5. Podle § 4 odst. 1 zákona č.168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst.4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst.6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle odst. 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 6. V daném případě žalobce soudu prokázal, že v souladu s § 4 odst. 7 vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu a jeho zaplacení opakovaně upomínal. Dále bylo prokázáno, že žalovaný byl evidován v registru vozidel, jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla. Nárok žalobce byl tedy zcela prokázán a soud tak uložil žalovanému povinnost k zaplacení zákonného příspěvku za 145 dní po 65 Kč, tj. zaplacení částky 9 425 Kč plus 300 Kč za poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva. Byly rovněž přiznány zákonné úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Obrana žalovaného nebyla úspěšná, kdy žalovaný svá tvrzení ničím neprokázal. 7. Pokud jde o náhradu nákladu řízení postupoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 4 285 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč, odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč a 1 úkon právní služby po 1 500 Kč (3 x 200 Kč + 1 x 1 500 Kč) dle § 7, § 11 odst. 2 písm. h), písm. g) a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb., 3x režijní paušál po 100 Kč a 1x režijní paušál po 300 Kč, dle § 13 odst. 3 a § 14b odst. 5 citované vyhlášky, náhrada za promeškaný čas ve výši 1/5 z částky 600 Kč (6 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 citované vyhlášky), jízdné ve výši 1/5 z částky 1 955 Kč (trasa Praha - Česká Lípa a zpět, celkem 220 km, osobní automobil Opel, [registrační značka], průměrná spotřeba 9,8l /100 km, Natural 95, vyhlášková cena 32 Kč l) a DPH 21%.