38 C 365/2020-26 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, která představuje dlužné pojistné z pojistné smlouvy uzavřené na dobu neurčitou (produkt Rizikovka) s čtvrtletně splatným pojistným ve výši 825 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani v návaznosti na výzvy žalobkyně a dluží tak pojistné za období od 1. 8. 2019 do 1. 12. 2019, kdy byla smlouva ukončena, s náklady spojenými s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč. 2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má za zjištěné, že účastníci uzavřeli dne 22. 1. 2019 pojistnou smlouvu číslo návrhu [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem bylo rizikové pojištění Rizikovka, a to na dobu 26 le. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni čtvrtletní pojistné ve výši 825 Kč. Odkaz na součást smlouvy v podobě přehledu poplatků a parametrů, jehož aktuální podoba je k dispozici na webových stránkách pojistitele (žalobkyně), se nachází v Čestném prohlášení pojistníka spolu s navazujícím prohlášením pojistníka (žalované), že před uzavřením smlouvy převzal v listinné nebo jiné textové podobě veškeré součásti a přílohy smlouvy a seznámil se s nimi. Žalovaná nato přes upomínky (uloženy a připraveny k vyzvednutí dne 11. 7. 2019 a 4. 10. 2019) a upozornění ze dne 17. 9. 2019 neuhradila pojistné předepsané ve výši 825 Kč, proto smlouva zanikla dne 1. 12. 2019, o čemž byla žalovaná písemně informována (pohledávka ke dni 11. 12. 2019 celkem 1 594 Kč). Dále byl žalované při započtení plateb (1 650 Kč) na předepsané pojistné (první předpis ve výši 825 Kč, jeden následný v téže výši a jeden vymáhací ve výši 0 094 Kč) vyúčtován storno poplatek (500 Kč) a náklady za vymáhání (300 Kč). Celková výše pohledávky za žalovanou tak ke dni 24. 8. 2020 činila 1 894 Kč a žalovaná byla k její úhradě vyzvána v rámci pokusu o smír ze dne 7. 1. 2020 a předžalobní upomínky ze dne 20. 3. 2020. 4. Soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli ve smyslu ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), pojistnou smlouvu. Žalovaná, která neuhradila pojistné, byla řádně vyzvána žalobkyní ve smyslu § 2804 o.z. upomínkou k zaplacení dlužného pojistného s poučením o možnosti zániku pojištění v případě nezaplacení pojistného. Poněvadž žalovaná dlužné pojistné neuhradila, pojištění sjednané mezi účastníky zaniklo dnem 1. 12. 2019. Žalobkyni z tohoto titulu vznikl nárok ve smyslu § 2782 o.z. na pojistné za dobu trvání smlouvy ve výši 1 094 Kč a žalovaná tuto částku doposud neuhradila. Žalobkyně v žalobě uvádí, že žalovaná částka ve výši 1 894 Kč je tvořena pouze pojistným a náklady spojenými s upomínáním ve výši 300 Kč, to však lze po provedení důkazu inkasní bilancí vyloučit. Naopak je zřejmé, že žalobkyně se domáhá dalších 500 Kč z titulu platby za tzv. storno poplatek (dle svého přehledu poplatků, fakticky tedy všeobecných obchodních podmínek), který má ale dle soudu stejně jako náklady spojené s upomínáním charakter smluvní pokuty. S ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11, ze dne 11. 11. 2013, podle něhož v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), nemohl soud žalobkyni přiznat smluvní pokuty ve výši 800 Kč, pojistná smlouva mezi žalobkyní a žalovaným je smlouvou spotřebitelskou a ujednání o smluvní pokutě neobsahovala. Soud proto žalobě co do částky 1 094 Kč vyhověl a zamítl ji do částky 800 Kč. 5. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyni úspěšné pouze z části (aritmeticky z 57,8 %) přiznal poměrnou část účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 232 Kč. Ty celkové dosáhly částky 1 489 Kč a podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné. 7. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.