48 C 211/2021-45 — Okresní soud v České Lípě

Zkrácené odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 325,32 Kč s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) se žalovaným uzavřeli dne [datum] Smlouvu o účtu, na jejímž základě žalobkyně zřídila a vedla účet [bankovní účet]. Žalovaný porušil smluvní povinnosti, když na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek 3 325,32 Kč, kdy jej neuhradil ani po upomínání ze strany banky, která přistoupila k odstoupení od smlouvy a zrušení účtu dne 3. 7. 2019. Dluh žalovaný ani přes výzvu žalobce neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, ačkoli mu předvolání bylo doručeno. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně skutečně došlo k uzavření shora specifikované smlouvy, na základě níž byl veden účet žalovaného, žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy, neuhradil vzniklý nepovolený debet, a protože spolu s uzavřením smlouvy přistoupil mj. i k všeobecným obchodním podmínkám právního předchůdce žalobkyně, je povinen uhradit žalobkyni vzniklý dluh. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Právní poměry účastníků se řídí ust. § 2662 a násl. o. z. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu zavazuje ten, kdo vede účet, zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. S peněžními prostředky na účtu může majitel podle § 2664 o. z. nakládat ujednaným způsobem. Na základě výše uvedeného shledal soud nárok žalobce po právu, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 325,32 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení přihlédl k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/07 ze dne 24. července 2007, o drobných nárocích, které se týká pohledávek z občanskoprávních a obchodních závazků nepřevyšující částku 2.000 euro, a zároveň vzal na zřetel nález Ústavního soudu ze dne 29. března 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/2011, o nutnosti dodržení principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a náhradou nákladů řízení.