48 C 272/2020-24 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 1. 7. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 13 086 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I.. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], na základě smlouvy o úvěru [číslo] poskytla žalované dne [datum] úvěr ve výši 10 000 Kč, s úrokem 963 Kč, za poplatek 4 000 Kč a náklady 723 Kč, kdy se zavázal zaplatit celkem 14 měsíčních splátek po 1 299 Kč spolu s poplatkem za hotovostní inkaso splátek 2 500 Kč. Žalovaná částka je tvořena jistinou 7 368,76, úrokem 519,72 Kč, náklady 520,42 Kč, poplatkem 2 878,21 a inkasním poplatkem 1 798,89 Kč Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně skutečně došlo k uzavření shora specifikované smlouvy, na základě níž vyčerpala žalovaná shora uvedenou částku, neplnila své povinnosti ze smlouvy, neuhradila dluh, a je povinna uhradit žalobkyni vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství tak, jak je podrobně rozepsáno shora. Při právní kvalifikaci vycházel soud zejména z ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle nichž smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 086 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení přihlédl k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/07 ze dne 24. července 2007, o drobných nárocích, které se týká pohledávek z občanskoprávních a obchodních závazků nepřevyšující částku 2.000 euro, a zároveň vzal na zřetel nález Ústavního soudu ze dne 29. března 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/2011, o nutnosti dodržení principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a náhradou nákladů řízení.