51 C 247/2020-17 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 13. 8. 2020, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 3.000 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdce [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru a žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 3.000 Kč. Žalovaná měla peněžní prostředky vrátit do 11. 10. 2016 nebo 10. 11. 2016, což neměla učinit. Věřitel měl úvěr poskytnout prostřednictvím webových stránek [anonymizováno], na webových stránkách se žalovaná měla nejprve zaregistrovat, uvést osobní údaje, po dokončení registrace zaslat věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované splácet úvěr jí měl být zaslán konkrétní návrh úvěrové smlouvy, a to smlouvy o úvěru ve výši 3.000 Kč, úvěr měl být poskytnut na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná neměla ničeho zaplatit. Aktivní legitimaci žalobkyně tvrdí na základě uzavřené smlouvy mezi [právnická osoba], a žalobkyní dne [datum]. 2. Žalovaná uvedla, že nezná osobu žalobkyně. Při jednání dne [datum] doložila úhradu částky 3.000 Kč a dále jako obranu vznesla námitku promlčení. 3. Soud na základě provedeného dokazování (smlouva o úvěru, potvrzení o provedené platbě, podací lístek z 22. 1. 2020, prohlášení spolu se standardními podmínkami a standardní evropskou informací o spotřebitelském úvěru, smlouva o postoupení pohledávek mezi žalobkyni a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva, zpráva banky ze dne 11.12.2020, složenka – úhrada částky 3.000 Kč na účet žalobkyně, VS dle žaloby) soud zjistil, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno]., [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizováno] [země], a žalovanou, předmětem úvěru bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši 3.000 Kč. Bylo povinností žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno]. do 9. 10. 2016, žalovaná peněžní prostředky na účet žalobkyně odeslala dne 18. 1. 2021, tj po datu podání žaloby. Soud však dospěl k závěru, že není dána aktivní legitimace žalobkyně, původním věřitelem a účastníkem smlouvy je [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno]., nikoliv [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], jak v řízení tvrdila žalobkyně. Bylo doloženo pouze postoupení pohledávky mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], nikoliv však postoupení (či jiný způsob změny věřitele) pohledávky mezi zjištěným věřitelem [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno]. a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Uvedené postoupení pohledávky je pouze zmíněno v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 1. 2020, nicméně jej nelze považovat za první oznámení o postoupení pohledávky, které mohl učinit první postupitel, a to [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno]. Protože se zástupce žalobkyně nedostavil k nařízenému jednání dne [datum], nemohl soud přistoupit k poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. směřující k doplnění tvrzení a označení důkazů k aktivní legitimaci žalobkyně. Poučení podle § 118a o. s. ř. je procesním poučením, které soud poskytuje účastníkům přítomným na jednání soudu. Neúčast žalobkyně na jednání (byť omluvená) jde pak k její tíži. 4. Soud proto z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobkyně žalobu zamítl v celém rozsahu. I pokud byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, námitka promlčení vznesená žalovanou by byla důvodná, neboť žaloba byla podána po uplynutí promlčecí lhůty. Žalovaná v řízení doložila úhradu částky 3.000 Kč, v tomto rozsahu se však s ohledem na nedostatek prokázané aktivní legitimace jedná o bezdůvodné obohacení na straně aktuální žalobkyně. 5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byla zcela úspěšná žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.