51 C 70/2021-22 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“, který byl soudu doručen dne 26. 11. 2020, ve znění doplnění žaloby ze dne 12. 5. 2021, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 23.605,98 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o úvěru [číslo] dne 16. 12. 2018 mezi jejím právním předchůdcem společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ věřitel“) a žalovaným. Věřitel se měl zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše stanoveného úvěrového rámce 20.000 Kč, žalovaný se měl zavázat hradit měsíční splátky ve výši 5 % z aktuálně dlužné částky, při úrokové sazbě 22,68 % p.a., RPSN ve výši 34,18 %. Žalobkyně tvrdí i ověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný měl poskytnutý úvěr čerpat, na úvěr měl celkem zaplatit pouze částku 5.928 Kč. Žalovaný však neměl hradit řádně a včas, věřitel měl úvěr zesplatnit k 30. 6. 2020 Žalovaná částka má sestávat z částky 19.074,26 Kč (po zohlednění úhrad po postoupení pohledávky ve výši 7.150 Kč), částky 2.633,45 Kč (úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění úvěru), částky ve výši 579,22 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení), částky 700 Kč (náklady spojené s vymáháním pohledávky) a částky 50 Kč (náklady spojené s uplatněním pohledávky vzniklé na straně žalobkyně). Aktivní legitimaci žalobkyně tvrdí na základě postoupení pohledávka podle smlouvy o postoupení pohledávek s účinností k 3. 7. 2018. Postoupení pohledávky mělo být žalovanému oznámeno. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne 16. 9. 2021. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvila, o odročení jednání nežádala. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se řádně a včas neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání z důležitého důvodu. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 22. 7. 2021, společně s žalobou. U obou účastníků byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením a dalšími osobními údaji rodné číslo a adresa trvalého pobytu. Datum podpisu je uvedeno 16. 12. 2018, smlouva je žalovaným podepsána zcela evidentně nikoliv vlastnoručním podpisem, ale otiskem vlastnoručního podpisu zřejmě podpisem smlouvy v její elektronické podobě na tabletu. Předmětem smlouvy je závazek věřitele poskytnout žalovanému vedle klasického úvěru i úvěr revolvingový s úvěrovým rámcem 20.000 Kč, výše měsíční splátky 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč, splatnost 17. den v měsíci, pohyblivá základní úroková sazba ve výši 22,68 % ročně, měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů ve výši 50 Kč. Je současně ujednáno i pojištění označené jako [anonymizována dvě slova], výše pojistného měsíčně má činit 5,99 % z měsíční splátky úvěru. Z odstoupení od úvěrové smlouvy soud zjistil odstoupení od smlouvy o úvěru v plném rozsahu, nicméně z obsahu výzvy soud zjistil, že je zde vyčíslen klasický spotřebitelský úvěr. Úvěr byl zesplatněn k 30. 6. 2020. Z výpisu čerpání soud zjistil, že žalovaný zaplatil částku 4.930 Kč. Ničeho dalšího z přehledu čerpání soud nezjistil, jedná se o značně nepřehledný dokument. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaný měl v době od 22. 6. 2019 do 6. 11. 2019 čerpat z revolvingového úvěru částku v součtu 21.809,52 Kč. Z VOP soud zjistil, že věřitel mohl odstoupit od smlouvy, neumožnit další čerpání úvěru a požadovat splacení dlužné částky včetně příslušenství ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy, pokud se žalovaný dostane do prodlení se splacením více než 2 po sobě následujících splátek nebo splátky po dobu delší než tři měsíce. Z oznámení o postoupení pohledávky, oznámení žalobkyně o postoupení pohledávky včetně předžalobní výzvy k plnění, podací arch, smlouva o postoupení pohledávky, smlouva o postoupení pohledávky má soud za zjištěné postoupení pohledávky za žalovaným na aktuální žalobkyni, oznámení postoupení žalovanému a stejně tak i předžalobní výzvu k úhradě pohledávky, která je k datu postoupení vyčíslena takto: jistina ve výši: 19.074,26 Kč, úrok ve výši 2.633,45 Kč, poplatky ve výši 700 Kč, pokuta ve výši 579,22 Kč, pojistné ve výši 569,05 Kč, náklady na vymáhání ve výši 50 Kč. 5. Soud má z provedeného dokazování za zjištěné, že věřitel s žalovaným uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a stejně tak i postoupení pohledávky za žalovaným na současnou žalobkyni. Žalobě však nebylo možné vyhovět, neboť soud z provedeného dokazování nezjistil, zda jsou jednotlivé nároky požadované žalobkyni i co do jejich výše důvodné. Z přehledu čerpání a výpisu z účtu soud zjistil čerpání peněžních prostředků žalovaným ve výši 21.809,52 Kč, úhradu částky 4.930 Kč, přičemž soud nezjistil, na jaké jednotlivé nároky byla tato částka započtena, v jaké výši byla k okamžiku úhrady samotná jistina a zda na ni bylo něčeho započteno a co z jednotlivých úhrad bylo započteno na jednotlivé nároky. Z ničeho nebylo zjištěno, jakým způsobem žalobkyně započetla tvrzených 7.150 Kč na jistinu či jednotlivé nároky, tato částka měla být dle tvrzení žalobkyně uhrazena po postoupení pohledávky. V případě požadovaných jednotlivých nároků nebylo možné ani ověřit jejich výši, právě s ohledem na výše uvedené. Uvedené se týká také požadované smluvní pokuty, která je sice vyčíslena, ale soud netuší, od jakého okamžiku a z jakých částek byla za jednotlivé dny počítána. Soud proto žalobu zamítl v plném rozsahu. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl zcela úspěšný žalovaný, podle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu.