10 C 284/2022-76 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 7. 12. 2020, jež byla postoupena Obvodním soudem pro Prahu 1 zdejšímu soudu dne 20. 7. 2022, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 137 370,67 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že s žalovanou dne 22. 10. 2015 uzavřela smlouvu o hotovostním úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 250 000 Kč, úvěr měl být vyplacen v hotovosti. Žalovaná se měla zavázat vrátit poskytnutý peněžní úvěr spolu s úrokem v 84 měsíčních splátkách v jednotlivé výši 4 137,39 Kč, splatnost vždy k 11. dni kalendářního měsíce. Žalovaná neplnila podmínky smlouvy, do data zesplatnění měla zaplatit pouze část dohodnutých měsíčních splátek. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ačkoliv dne 31. 8. 2022 převzala žalobu spolu s výzvou k vyjádření se do 15 dnů od doručení tohoto usnesení. Dále byla vyzvána, aby se ve lhůtě 15 dnů vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, byla dále upozorněna, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky ustanovení § 115 a) o.s.ř., soud rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Podmínky smlouvy žalovaná nesplnila, když neuhradila žádnou splátku za září, říjen a listopad 2019, proto žalobce v souladu s podmínkami poskytování hotovostních úvěrů, s nimiž byla žalovaná při podpisu smlouvy seznámena, odstoupil od této smlouvy dopisem ze dne 12. 11. 2019, čímž se stal celý dluh splatným. 2. Soud vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] má soud za zjištěné, že žalovaná je zde označena mimo jiné datem narození a místem bydliště (v té době ještě jako [jméno] [příjmení], ovšem shodné rodné číslo), jedná se o poskytnutí úvěru ve výši 250 000 Kč, doba trvání úvěru 84 měsíců, úhrada 84 měsíčními splátkami v jednotlivé výši 4 137,39 Kč, splatnost splátky vždy ke 11. dni každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, k danému dni se má stát okamžitě splatnou celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostly ke dni zesplatnění úvěru. Z oznámení o schválení úvěru spolu s dodejkou má soud za zjištěnou akceptaci žalobkyně návrhu žalované na uzavření smlouvy o úvěru č. [anonymizováno], k oznámení o schválení je přiložen i splátkový kalendář, ze kterého soud zjistil rozpis každé jednotlivé splátky (84 měsíčních splátek), tj. jaká část u každé jedné splátky jde na úhradu jistiny a jaká část jde na úhradu úroku. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za zjištěné vyplacení peněžních prostředků ve výši 250 000 Kč v hotovosti. Žalobkyně s ohledem za neplacení splátek za období září, říjen a listopad 2019 odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 12. 11. 2019, čímž se celý dluh stal splatným. 3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 22. 10. 2015 smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalované peněžní prostředky - úvěr ve výši 250 000 Kč v hotovosti. Žalovaná uhradila část splátek v dohodnuté měsíční výši, nicméně již žádnou další měsíční splátku neuhradila, dostala se s úhradou měsíčních splátek do prodlení, žalobkyně proto řádně pro prodlení žalovanou vyzvala k úhradě zesplatněného úvěru. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo dne 22. 10. 2015 k platnému uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. co do jistiny úvěru. V řízení byl dostatečně tvrzen a prokázán splněný závazek žalobkyně poskytnout jako úvěrující žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky v částce 250 000 Kč. Byl také prokázán doposud nesplněný závazek žalované vrátit žalobkyni peněžní prostředky spolu s úrokem. Soud má v řízení za prokázané prodlení žalované s úhradou splátky, došlo k zesplatnění úvěru, tj. žalovaná neměla vrátit peněžní prostředky zbývajícími měsíčními splátkami, ale najednou včetně jednotlivých dohodnutých nároků. Žalobkyni nepochybně vznikl i nárok na zaplacení úroku, jak bylo smluvně dohodnuto a jak předpokládá i § 2395 o. z. 6. Soud proto na základě výše uvedeného žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, současně byla doložena předžalobní výzva s rozborem věci ze dne 30. 10. 2020. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 615,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 496 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 137 370,67 Kč sestávající z částky 6 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.