15 C 131/2022-45 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 257 204,64 Kč. V žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne 21. 8. 2020 smlouvu o úvěru č [číslo], dle které banka poskytla žalované finanční prostředky ve výši 250 198 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala platit úrok ve výši 11,99 % p.a. a poplatky dle platného ceníku Dle smlouvy je banka oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky. Žalovaná se zavázal hradit poskytnutý úvěr smluvně dohodnutými splátky. Žalovaná svůj závazek nedodržela a dostala se do prodlení s hrazením splátek. Banka využila svého práva a prohlásila dne 21. 7. 2021 celý úvěr za okamžitě splatný, protože žalovaná k uvedenému dni byla v prodlení s více než 2 splátkami. žalovaná dluží žalobci na jistině dluhu 255 404,64 Kč, poplatky v celkové výši 1 800 Kč, dlužný smluvní úrok za období do 1. 10. 2021 v kapitalizované výši 4 214,10 Kč, zákonný úrok z prodlení z nesplacených částek do 1. 1. 2021 v kapitalizované výši 4 388 Kč a smluvní úrok ve výši 11,99 % p.a z částky 255 404,64 Kč od 2.1. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 8,50 % p.a. z částky 255 404,64 Kč od 2.1. 2021 do zaplacení. Žalobce nabyl žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek, uzavřené mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] a.s. dne 1. 10. 2021 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2021 uzavřenou mezi [právnická osoba] a.s. a žalobcem. 2. Žalovaná se k ústnímu jednání ve věci nedostavila, a do zahájení ústního jednání se neomluvila. K žalobě se nijak nevyjádřila. Předvolání k ústnímu jednání bylo žalované doručeno, společně s žalobou 16. 6. 2022. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované a podle obsahu spisu v souladu s § 01 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř. 3. Žalobce v průběhu řízení prokázal svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to žádostí o poskytnutí úvěru, smlouvou o úvěru, uzavřenou mezi [právnická osoba] a [celé jméno žalované] dne 21. 8. 2020, všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba]; oznámením o zesplatnění ke dni 21. 7. 2021, smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne 9. 9. 2021; seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2021, smlouvou o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 1. 10. 2021 vč. seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek vč. poštovního podacího archu ze dne 14. 10. 2021; poštovním podacím archem ze dne 1. 11. 2021; předžalobní výzvou ze dne 1. 11. 2021 a podacím archem ze dne 4. 11. 2021, z listinou označenou jako„ Posouzení úvěruschopnosti klienta“; výpisy z účtu žalované za období 1. 1. 2020 – 31. 1. 2020; výpisem z téhož účtu za období 1. 4. 2020 – 30. 6. 2020. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.. 5. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva poskytnutí úvěru ve výši 250 198 Kč a zároveň byl sjednána závazek žalované úvěr vrátit dle smluvních ujednání. Žalovaná porušila povinnost k pravidelným měsíčním splátkám úvěru v dohodnuté výši. Žalobce tedy důvodně přistoupil k „ zesplatnění“ úvěru. Výše dlužné částky je prokázána shora uvedenými listinnými důkazy, zejména smlouvou o úvěru. soud s ohledem na předložené listinné důkazy považuje za důvodný nárok žalobce na úhradu sjednaného poplatku a zákonného úroku z prodlení, který byl uplatněn v souladu s § 1970 OZ a vl. nař. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě vyhověl a rozhodl o povinnosti, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Pokud jde o sjednaný úrok půjčky, žalobce po upozornění soudu na ustanovení § 122 odst. 4 a 5 zák. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru vzal zpět žalobu v části nároku na úhradu úroku z úvěru v části o 3,74 % p.a. V tomto rozsahu soud řízení zastavil v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. Zároveň soud uložil žalované povinnost k úhradě úroku z úvěru ve výši odpovídající repo sazbě vyhlášené ČNB, zvýšené o 8 % bodů. S ohledem na výši uložené povinnosti, soud odložil splatnost do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. 7. V této věci měl žalobce převážný procesní úspěch, a proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení v souladu § 142 odst.12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Soud přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 10 289 Kč. Dále byla přiznána odměna ve výši 9 340 Kč za úkon, stanovená dle § 6 a 7 vyhl. 177/1996 Sb. o advokátním tarifu. Odměna byla přiznána za 5 úkonů právní služby, a to převzetí a příprava věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, písemné podání obsahující částečné zpětvzetí žaloby a účast právního zástupce na ústním jednání dne 20. 7. 2022. Dále byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů za uvedených 5 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. Za cestu právního zástupce z [obec] do [obec] a zpět (216 km) osobním automobilem r.z. 2J44236 při spotřebě 6,2 l/100km motorové nafty v ceně 47,10 Kč dle vyhl. 116/2022 Sb. a sazbě základní náhrady 4,70 Kč/1km dle vyhl. 511/2021 Sb. činí cestovní náhrady 1 645,96 Kč. Za ztrátu času za 6 započatých půlhodin po 100 Kč byla přiznána částka 600 Kč. Nakonec byla přiznána DPH 10 593,96 Kč Celkem činí náklady řízení částku 71 329 Kč (po zaokrouhlení). 8. S ohledem na výši přisouzeného plnění a nákladů řízení soud odložil splatnost do 2 měsíců od právní moci rozsudku, aby si žalovaná mohla obstarat potřebné finanční prostředky.