15 C 2/2022-34 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 25 131,92 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě nejprve uvedl, že jeho aktivní legitimace je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 28. 4. 2021 uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] a společností [právnická osoba] Banka uzavřela s žalovanou dne 26. 4. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] [příjmení] poskytla žalované finanční prostředky ve výši 25 000Kč, za které se zavázala platit úrok ve výši 18,90 % p.a. a poplatky dle platného ceníku. Banka je zároveň oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, úroky z prodlení a další poplatky. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictví bankomatu [právnická osoba] [anonymizováno] s připojením elektronického podpisu žalované a následně potvrzení uzavření zadáním PIN kódu platební karty. Žalovaná svou nesplnila povinno řádně splácet úvěr a na výzvy banky nereagovala. Proto banka využila svého práva a prohlásila dne 13.3. 2021 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byla žalovaná v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaná tedy dluží žalobci částku 24 231,92 Kč na jistině dluhu, poplatku ve výši 900 Kč, 327,50 Kč na dlužném smluvním úroku a 327,61 Kč na dlužném zákonném úroku z prodlení do 1. 5. 2021 a dále smluvní úrok 18,90 % p.a. z částky 24 231,92 Kč od 2. 5. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% p.a. z téže částky od stejného data. K výzvě soudu uvedl, že právní předchůdce žalobce zkoumal schopnost žalované splácet tímto způsobem. Žádost byla poskytnuta přes bankomat v rámci tzv kreditní linky. Ta byla napočtena na základě příjmu, který klientce chodil na účet, vedený u [právnická osoba] [anonymizováno] v průměrné výši 14 267 Kč. Životní výdaje klientky banka stanovila po zohlednění její situace podle svého interního ekonomického modelu. Zároveň v systému CCB zjistila, že klientka měla ještě sjednaný kontokorentní úvěr 27 000 Kč s orientační smlouvu 2 250 Kč. Splátka nového úvěru činila 509 Kč měsíčně. 2. Žalovaná se k prvnímu jednání ve věci nedostavila, a do zahájení ústního jednání se neomluvila. Předvolání k ústnímu jednání bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne 24. 1. 2022 společně s žalobou. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované a podle důkazů obsažených ve spise v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř. 3. Žalobce v průběhu řízení prokázal svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to smlouvou o úvěru ze dne 26. 4. 2019, rozhodnutím o okamžité splatnosti dluhu ze dne 3. 3. 2021, přehledem plateb, smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek, upomínkou ze dne 30. 11. 2021, všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba]; podacími archy k oznámení o postoupení pohledávky a k předžalobní výzvě. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč a zároveň byl sjednána závazek žalované úvěr vrátit dle smluvních ujednání. Žalovaný porušil povinnost k pravidelným měsíčním splátkám úvěru v dohodnuté výši. Žalobce tedy důvodně přistoupil k „ zesplatnění“ úvěru. Výše dlužné částky je prokázána shora uvedenými listinnými důkazy, zejména smlouvou o úvěru. Soud s ohledem na předložené listinné důkazy považuje za důvodný nárok žalobce na úhradu sjednaného poplatku a zákonného úroku z prodlení, který byl uplatněn v souladu s § 1970 OZ a vl. nař. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě vyhověl a rozhodl o povinnosti, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. V této věci měl žalobce plný procesní úspěch, a proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení v souladu § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve výši 2 252Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 006 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), a to za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby); paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b a. t. za uvedené 3 úkony. Nakonec byla přiznána DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. částka 252 Kč. Soud žalobci přiznal náklady právního zastoupení dle § 14b a.t. s ohledem na jednoduchý text žaloby, kde jsou uvedeny základní údaje o uzavřené smlouvě a výši dluhu. Celkem činí náklady řízení částku 2 458 Kč.