34 C 164/2022-42 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 1 550 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že dle smlouvy o dodávce vody [číslo] ze dne 31. 12. 2015 byla žalobkyní dodávána pitná voda na odběrné místo [obec], [část obce], [anonymizována tři slova] Cena vodného byla v souladu se smlouvou stanovena cenovým výměrem prodávajícího a pro rok 2021 činila částku 48,88 Kč/m3 vodného a to bez DPH. Dne 23. 7. 2021 byla na základě odečtu vodoměru stanovena spotřeba vody za období od 9. 3. 2021 do 23. 7. 2021 ve výši 40 m3. Na základě vykázané spotřeby a rozúčtování dle období a sazeb byl dne 26. 7. 2021 vystaven daňový doklad [číslo] na částku 2 150 Kč s předpisem částky k úhradě, po odečtení uhrazené zálohy ve výši 1 550 Kč se splatností ke dni 12. 8. 2021. Žalovaná dluh neuhradila, a to ani po doručení předžalobní upomínky odeslané dne 17. 9. 2021. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní jsou dostačující, soud usnesením vyzval účastnice, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) připojil soud doložku, že nevyjádří-li se v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitky. Žalované bylo usnesení doručeno ve smyslu § 49 odst. 2 a 4 o. s. ř. dne 29. 8. 2022. Žalovaná se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů souhlasí. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila, soudu nic netvrdila ani nedoložila. Z předložených důkazů má soud za zjištěné, že žalovaná a žalobkyně uzavřely dne 31. 12. 2015 Smlouvu o dodávce vody [číslo] ve které se žalobkyně zavázala dodávat žalované pitnou vodu do odběrného místa [obec], [část obce], [anonymizována tři slova], za dohodnutou cenu a žalovaná se zavázala za dodanou vodu dohodnutou cenu zaplatit. Žalobkyně dodala žalované v období od 9. 3. 2021 do 23. 7. 2021 vodu za 2 150 Kč, přičemž za předmětné období na zálohách uhradila žalovaná pouze částku 600 Kč. Zbývá jí tak uhradit 1 550 Kč, jak vyplývá z faktury [číslo] ze dne 26. 7. 2021, splatné dne 12. 8. 2021. Žalovaná na tuto fakturu ničeho nezaplatila, ačkoliv byla žalobkyní upomínána předžalobní upomínkou ze dne 17. 9. 2021. Ze shora uvedeného vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce vody ve smyslu § 8 odst. 6 a 13 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a to u odběrného místa [obec], [část obce], [anonymizována tři slova]. Žalobkyni vzniklo právo na úhradu vodného ve výši sjednané mezi smluvními stranami ve smlouvě, tedy odkazem na tehdy platný ceník žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni dosud zcela neuhradila vodné za období od 9. 3. 2021 do 23. 7. 2021, soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost k úhradě dlužné částky ve výši 1 550 Kč. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky 1 550 Kč ode dne následujícího po splatnosti, tj. ode dne 13. 8. 2021 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a náhrady nákladů řízení v paušální výši 2 x 300 Kč za dva úkony (výzva k plnění, sepis návrhu na vydání platebního rozkazu) podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění.