34 C 174/2022-17 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 9 009 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jí na základě smlouvy o dodávce elektřiny č. [spisová značka] ze dne 22. 6. 2020 dodávala elektrickou energii na adrese [adresa]. Žalobkyně vyúčtovala dodanou energii za období od 22. 6. 2020 do 28. 4. 2021 ve faktuře [variabilní symbol] na částku 5 611 Kč, se splatností dne 4. 1. 2021, a ve faktuře [variabilní symbol] na částku 3 398 Kč, se splatností dne 17. 5. 2021. Žalovaná do současné doby dlužné částky nezaplatila. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní jsou dostačující a žalobkyně sdělila, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez jednání, soud usnesením vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaná v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalované bylo usnesení doručeno ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dnem 18. 8. 2022. Žalovaná se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila, soudu nic netvrdila ani nedoložila. Z předložených listinných důkazů (zejména ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka], faktury [variabilní symbol] a [variabilní symbol]) má soud za zjištěné, že účastnice uzavřely dne 22. 6. 2020 smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa na adrese [adresa], elektrickou energii za dohodnutou cenu a žalovaná se zavázala řádně a včas za dodanou elektrickou energii dohodnutou cenu zaplatit. V období od 22. 6. 2020 do 28. 4. 2021 odebrala žalovaná elektrickou energii celkem za 9 009 Kč. Splatnost první faktury byla stanovena na den 4. 1. 2021 a splatnost druhé faktury na den 17. 5. 2021. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatila. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem byla uzavřena ve smyslu § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění, smlouva o dodávce elektřiny, na základě které se výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou zavazuje dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy i dodávku elektřiny, přičemž žalovaná svoji povinnost uhradit za dodanou elektřinu dohodnutou cenu nesplnila a dluží tak žalobkyni částku 9 009 Kč. Uvedenou částku žalovaná doposud neuhradila, proto soud žalobě vyhověl. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z jednotlivých částek ode dne následujícího po splatnosti druhé faktury. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady nákladů řízení v paušální výši 2 x 300 Kč za dva úkony (výzva k plnění, sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění.