34 C 3/2022-18 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 980 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že zjistila, že automobil se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], jehož provozovatelem byl žalovaný, nemělo v období od 1. 8. 2020 do 31. 10. 2020 sjednané pojištění odpovědnosti, ačkoliv tato povinnost je stanovena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Výše příspěvku činí 65 Kč za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno (92 dnů), tj. celkem 5 980 Kč. Dále žalobkyně po žalovaném požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky dle § 1970 občanského zákoníku. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda je v tomto řízení dána pravomoc českých soudů a dále věcná a místní příslušnost Okresního soudu v České Lípě. Podle vyhlášky č. 106/1978 Sb. ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a [anonymizována tři slova] o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne 30. 3. 1978 (dále jen„ Smlouva“), konkrétně podle článku 36 odst. 1 se smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Podle článku 37 odst. 1 Smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy se účastníci závazkového právního vztahu mohou dohodnout o změně příslušnosti soudu ve věcech uvedených v článku 36 odst. 1 této smlouvy. Není však přípustné touto dohodou měnit věcnou příslušnost soudů. Soud lustrací v informačním systému základních registrů zjistil, že žalovaný má od 15. 4. 2021 až dosud hlášen trvalý pobyt na adrese [adresa žalovaného]. Ze shora uvedeného vyplývá, že ke dni zahájení civilního řízení (tj. ke dni 12. 10. 2021) měl žalovaný na území České republiky bydliště, došlo tedy k založení mezinárodní příslušnosti českého justičního orgánu a Okresní soud v České Lípě bude příslušný k projednání a rozhodnutí o věci dle českého právního řádu. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní jsou dostačující a žalobkyně již v žalobě sdělila, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez jednání, soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému bylo usnesení doručeno ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 24. 1. 2022. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil, soudu nic netvrdil ani nedoložil. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že automobil se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], jehož provozovatelem/vlastníkem byl od 20. 7. 2016 do současnosti dle sdělení [stát. instituce] [anonymizována tři slova] žalovaný, neměl v období od 1. 8. 2020 do 31. 10. 2020 (celkem 92 dnů) sjednané pojištění ve smyslu zák. č. 168/1999 Sb. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku ve výši 5 980 Kč (92 dnů x 65 Kč) výzvou ze dne 18. 3. 2021. Žalovaný ve stanovené lhůtě příspěvek nezaplatil, proto ho žalobkyně k zaplacení opět vyzvala dalšími upomínkami. Podle § 4 odst. 1 zákona 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zák. č. 168/1999 Sb.“) jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše denního příspěvku je stanovena § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. Výše poplatku na vymáhání příspěvku je stanovena v ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný, který provozoval/vlastnil předmětné vozidlo bez pojištění odpovědnosti, je dle shora uvedeného ustanovení povinen uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s citovaným zákonem. Výše příspěvku je dána součinem příslušné denní sazby pro daný druh vozidla a počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy v daném případě 65 Kč x 92 dnů. Výzvy k zaplacení příspěvku byly žalovanému zaslány, žalovaný však ani v zákonem stanovené třicetidenní lhůtě zákonný příspěvek neuhradil. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl. Žalobkyni dále náleží ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, úrok z prodlení, jehož výše se odvíjí od nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve výši 3 x 200 Kč), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.