36 C 84/2022-13 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem v této věci, podaným dne [datum], domáhala se manželka rozvodu manželství s tvrzením, že manželé uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem v České Lípě, a to po patnáctiletém partnerském vztahu, manžel vstoupil do manželství jako dříve rozvedený, manželka jako dříve svobodná, oba jsou státní příslušnosti k České republice, národnosti české, před uzavřením manželství se jim narodila dnes již zletilá dcera [jméno], [datum narození], poslední společné bydliště manželů bylo na adrese [adresa manžela a manželky]. V návrhu dále tvrzeno, že manžel se dne [datum] trvale odstěhoval ze společného bydliště a opustil tak společnou domácnost, od té doby žije každý z manželů svým životem a samostatně hospodaří. Příčinu rozvratu manželka spatřuje v agresivním chování manžela vůči ní a společné dceři, které vyústilo v opakované fyzické napadení a psychické týrání manželky a dcery, další příčinou rozvratu manželství je nevěra manžela, a to s jeho současnou partnerkou [jméno] [příjmení], se kterou udržuje mimomanželský vztah doposud. Manželství účastníků tedy již více než 6 let neplní svou roli, je pouze formálním svazkem a je hluboce a trvale rozvráceno, kdy nelze očekávat obnovení manželského soužití. 2. Manžel vyjádřil s návrhem na rozvod manželství souhlas, nesouhlasil však s obsahem tvrzení manželky v návrhu ohledně okolností nastalých v jejich soužití a příčin rozvratu manželství, resp. důvodů k rozvodu jejich manželství. Potvrdil, že mají společně dnes již zletilou dceru, která v současné době bydlí i s vnučkou u manželky, dále že s manželkou navázali vztah v roce 1991 a manželství bylo uzavřeno v roce 2005. Jejich společné soužití bylo ukončeno v roce 2015 poté, co ho manželka ze společného bytu, resp. bytu manželky, který tvořil jejich společnou domácnost, fakticky vyhodila a znemožnila mu tam další přístup, a to i výměnou zámku a sbalením a vynesením oblečení, kdy důvodem pro to byl jí zjištěný SMS kontakt manžela s jinou ženou. Poté se s manželkou dohodli, že manžel bude bydlet v zahradním domku na částečně společné zahradě v [část obce], kde se také v současné době střídavě zdržuje s tím, že zároveň bydlí u své matky, o niž se stará, a to konkrétně v [anonymizováno] ulici v [obec]. Po takto vynuceném rozchodu manžel skutečně navázal známost s paní [jméno] [příjmení], se kterou však nesdílí společnou domácnost. Manžel dále zcela popřel, že hlavní příčinou rozvratu jejich manželství byla jeho agresivita vůči manželce či dokonce dceři. Násilí vůči manželce se dopustil jednou v devadesátých letech, kdy manželce dal„ pár facek“ bez jakýchkoliv následků, a to z důvodu jejího pozdního příchodu z restaurace v ranních hodinách v podnapilém stavu, celou situaci si však účastníci následně vyjasnili, oba se omluvili a důkazem jejich usmíření je i to, že několik let poté uzavřeli manželství. S dcerou [jméno] měl velmi dobré vztahy, dcera je od roku 2020 dokonce jeho zaměstnancem, poslední dobou se však jejich vztahy zhoršily, dcera s ním příliš nekomunikuje, tuto skutečnost přikládá na vrub určitému ovlivnění a bydlení dcery s manželkou. Manžel má za to, že manželství je skutečně trvale rozvrácené s tím, že po tak dlouhé rozluce již zřejmě není třeba rozvrat prokazovat. V takovém případě je ochoten manželce přispět i požadovaných 1 000 Kč jako polovinu soudního poplatku. 3. Ve věci bylo provedeno ústní jednání, jehož se zúčastnili oba manželé se svými zástupci. Soud provedl dokazování oddacím listem účastníků, dále manžele jako účastníky řízení podle § 131 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, vyslechl, kdy manželé shodně odkázali na vyjádření svých právních zástupců učiněné po zahájení jednání, kdy tito konstatovali, že manželé považují manželství za dlouhodobě a trvale rozvrácené, jejich faktická odluka trvá zhruba 7 let, oba manželé mají zájem na rozvodu manželství, do budoucna nepředpokládají obnovu společného soužití, k příčinám rozvratu manželství se oba manželé již dříve vyjádřili (viz výše) a celkově mají za to, že tyto lze posoudit tak, že jsou příčinami obecnými, přičemž manželé nemají zájem je blíže prokazovat. Manželka žádala nahradit 1 000 Kč na nákladech řízení, což manžel akceptoval. 4. Z oddacího listu účastníků bylo zjištěno, že manželství uzavřeli dne [datum] před [stát. instituce], do manželství vstupovali manžel jako dříve rozvedený, manželka jako dříve svobodná. 5. Soud návrhu manželky v této věci vyhověl podle § 755 odst. 1, 3, § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoník (dále jen „o. z.“), když shodným tvrzením účastníků má za zjištěné, že jejich soužití v manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, není zde pravděpodobnost jeho obnovení v budoucnu, manželé spolu fakticky zhruba 7 let nežijí, do budoucna perspektivu nápravy vztahu mezi sebou neshledávají, nemají zájem na zachování manželství, manžel má důvěrný vztah s jinou partnerkou. Příčinou rozvratu manželství se zde jeví být vzájemné citové odcizení mez manžely, které vedlo k faktickému ukončení jejich soužití. Dcera účastníků již nabyla zletilosti, soud proto nepřihlížel k jejímu příp. zájmu na zachování manželství účastníků (§ 755 odst. 2 písm. a) o. z.). 6. Podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, kdy v řízení o rozvod manželství lze náhradu nákladů řízení přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu, přičemž v projednávaném případě je okolností odůvodňující přiznání náhrady nákladů ve výši 1 000 Kč (představující polovinu uhrazeného soudního poplatku za podání návrhu na zahájení řízení) manželce její procesní úspěch ve věci spolu s výslovným souhlasem manžela s touto úhradou.