38 C 278/2022-54 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdkyně – společnost [právnická osoba] žalované dodávala na základě smluv ze dne 11. 6. 2018 elektrickou energii a plyn. Žalované byly vystaveny faktury za odběr elektrické energie a plynu. Pohledávky za žalovanou byly na žalobkyni postoupeny. 2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila, a soud tedy jednal a rozhodoval v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má za zjištěné, že se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 11. 6. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatel zavázala dodávat do odběrného místa žalované na adrese [adresa žalované]. Soud má za zjištěné, že se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu ze dne 11. 6. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatel zavázala dodávat do odběrného místa žalované na adrese [adresa žalované]. Žalované byla za odběr elektrické energie vyúčtována za období od 27. 11. 2018 do 22. 11. 2019 částka 8 489,53 Kč, po odečtení přijatých záloh ve výši 6 320 Kč pak k zaplacení 2 170 Kč, splatná dne 15. 1. 2020. Žalovaná vyúčtovanou částku neuhradila. Žalované byla za odběr elektrické energie vyúčtována za období od 23. 11. 2019 do 16. 9. 2020 částka 3 329,07 Kč, splatná dne 5. 10. 2020. Žalovaná vyúčtovanou částku neuhradila. Žalované byla za odpojení od distribuční soustavy vyúčtována částka 907,50 Kč, splatná dne 6. 10. 2020. Žalovaná vyúčtovanou částku neuhradila. Žalované byla za odběr plynu vyúčtována za období od 2. 11. 2018 do 22. 10. 2019 částka 2 110,92 Kč, po odečtení přijatých záloh ve výši 600 Kč pak k zaplacení 1 511 Kč, splatná dne 25. 11. 2019. Žalované byla za odběr plynu vyúčtována za období od 23. 10. 2019 do 21. 10. 2020 částka 1 521,77 Kč splatná dne 9. 11. 2020. Žalované byla za odběr plynu vyúčtována za období od 22. 10. 2020 do 5. 11. 2020 částka 62,61 Kč splatná dne 1. 12. 2020. Žalovaná byla upomínána upomínkami ze dne 13. 9. 2019, 31. 10. 2019, 6. 2. 2020, 10. 2. 2020, 19. 5. 2020, 5. 8. 2020, 25. 8. 2020, 12. 10. 2020, 14. 10. 2020, 7. 12. 2020. Dopisem ze dne 5. 4. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávky za dodávky energií postoupila na žalobkyni. 4. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny a ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, v nichž se právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatelka zavázala žalované dodávat energie za podmínek stanovených ve smlouvách a schválených obchodních podmínkách. Žalovaná, ačkoliv odebrala od právní předchůdkyně žalobkyně v období od 27. 11. 2018 do 5. 10. 2020 elektřinu a plyn v období od 2. 11. 2018 do 5. 11. 2020 a bylo jí tak ze strany právní předchůdkyně žalobkyně plněno, neuhradila splatnou kupní cenu za dodávky energií, proto soud shledal žalobu za důvodnou a žalobě vyhověl. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť na ní byla pohledávka za žalovanou ve smyslu ust. § 1879 o.z. platně postoupena. 5. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu vynaložených nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč) a částky ve výši 189 Kč odpovídající 21 % DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.