38 C 326/2022-19 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalované na základě smlouvy dodávala od 20. 11. 2018 zemní plyn. Dne 3. 6. 2019 došlo k ukončení dodávky plynu, žalované byla za období od 20. 11. 2018 do 3. 6. 2019 fakturována částka 31 525 Kč. 2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má za zjištěné, že účastníci uzavřeli dne 19. 10. 2018 smlouvu o poskytování služeb (listina na č.l. 12, dále jen„ smlouva“), kterou se žalobkyně jako dodavatel zavázala dodávat do odběrného místa na adresu [adresa žalované]. Z faktury vystavené žalobkyní dne 17. 6. 2019 (č.l. 13) soud zjistil, že žalované byla za odběr zemního plynu a související služby za období od 20. 11. 2018 do 3. 6. 2019 vyúčtována částka 31 525 Kč splatná dne 1. 7. 2019. 4. Podle § 72 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. 5. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 shora cit. zákona smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, v níž se žalobkyně jako dodavatelka zavázala žalované dodávat plyn za podmínek stanovených ve smlouvě. Žalovaná však, ačkoliv odebrala v období od 20. 11. 2018 do 3. 6. 2019 plyn od žalobkyně a bylo jí tak ze strany žalobkyně plněno, neuhradil nic na splatnou kupní cenu. Soud proto shledal důvodnou a vyhověl jí. 6. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 3 440 Kč, podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 262 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 500 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 378 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala již devět. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.