48 C 322/2022-16 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se žalobou ze dne 30. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 829 Kč s příslušenstvím, tj. neuhrazené jistiny 29 999 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, poplatků za poskytnutí úvěru 990 Kč, za prodloužení splatnosti 2 970 Kč, nákladů na vymáhání 460 Kč, úroku z prodlení, úroku z úvěru ve výši 4 410 Kč a smluvních pokut 1 000 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že jako věřitel uzavřela s žalovaným (dlužníkem) dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši 30 000 Kč. Bylo povinností žalovaného splácet poskytnuté peněžní prostředky v měsíčních splátkách. Byl sjednán úrok a smluvní pokuta 500 Kč za prodlení s každou splátkou. Žalovaný splátky řádně nehradil, a proto věřitel využil svého práva a úvěr ke dni 10. 1. 2022 zesplatnil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet pravidelnými splátkami, které však neplnil, a jeho celý dluh se tak stal splatným. Žalovaný přes upomínku žalobkyně úvěr nevrátil a nezaplatil ani sjednané úroky. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Právní poměry účastníků se řídí ust. § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr včetně úroku splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaný však úvěr přestal splácet a jeho závazek z úvěrové smlouvy se tak stal splatným. Na základě výše uvedeného shledal soud nárok žalobkyně po právu, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 772 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 594 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 829 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.