51 C 356/2022-13 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení z titulu nezaplaceného poplatku účtovaného Nemocnicí za pobyt žalovaného na záchytné stanici. Žalobkyně poskytla žalovanému ošetření a následnou hospitalizaci v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici dne [datum] [anonymizováno] [údaj o čase] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [údaj o čase] [anonymizováno], jak vyplývá z potvrzení o pobytu na záchytné stanici. Za tento pobyt bylo povinností žalovaného uhradit částku 3 500 Kč, která byla splatná dne 21. 12. 2020. Výše částky je prokázána ceníkem [anonymizována dvě slova] v [obec]. Jednalo o pobyt, při kterém byla zjištěn přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, a proto je žalovaný povinen poplatek za služby spojené s péčí na záchytné stanici uhradit. Všechny pobyty jsou prokázány potvrzeními o pobytu na záchytné stanici a splatnost jednotlivých částek je prokázána jednotlivými účetními doklady. Podle ustanovení § 17 odst. 4 zákona číslo 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými návykovými látkami dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu. V těchto případech byla vždy přítomnost alkoholu prokázána, žalovaný byl vždy dopraven na záchytnou stanici osobou uvedenou v § 16 odst. 4 tohoto zákona ad proto je žalovaný povinen jednotlivá ošetření a pobyty uhradit. Výše částky za pobyt je stanovena ceníkem [nemocnice] platným od 1. 1. 2014 a činí 3 500 Kč za každý pobyt. Žalovanému se nepodařilo prokázat, že přes zaslané upomínky poplatky zaplatil a soudu proto nezbylo, než žalobě vyhovět. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník s přihlédnutím k výši úroků stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých účetních dokladů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.