51 C 434/2021-12 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 18. 8. 2021, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 8.000 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdce [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) s žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě měl věřitel žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč, úvěr měl být žalované poskytnut na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. Žalovaná neměla ničeho vrátit. Pohledávka za žalovanou měla být postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání omluvil, o odročení jednání z důležitého důvodu nežádal. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno dne 6. 12. 2021, stejného dne byla žalované doručena žaloba. Žalovaná se jednání nezúčastnila, ani se řádně a včas z důležitého důvodu z účasti na jednání neomluvila. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Na základě provedeného dokazování (smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] potvrzení o odeslání finančních prostředků, oznámení o postoupení pohledávek, výzva k úhradě, podací lístek, smlouva o postoupení pohledávek) soud dospěl k závěru, že v řízení bylo žalobkyní pouze prokázáno postoupení pohledávky za žalovanou na současnou žalobkyni. V řízení nebyla prokázána existence smluvního závazkového vztahu mezi věřitelem a žalovanou na základě tvrzené smlouvy o úvěru s ohledem elektronický způsob uzavření uvedené smlouvy, přičemž zvolený způsob uzavření smlouvy nijak negarantuje a neautentizuje identitu žalované. Nárok nebylo možné posoudit ani jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu tvrzené částky poskytnutých peněžních prostředků ve výši 8.000 Kč. Žalobkyně v řízení doložila pouze interní potvrzení o odeslání finančních prostředků, nejedná se ani o kopii části výpisu z bankovního účtu, ze kterého by byl zřejmý převod peněžních prostředků. Žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, soud proto žalobkyni nemohl poučit podle příslušného procesního ustanovení o jeho jiném právním názoru podle § 118a odst. 2 o. s. ř. Soud proto žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byla zcela úspěšná žalovaná, náležela by jí náhrada nákladů řízení. Podle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud proto právo k jejich náhradě žádnému z účastníků řízení nepřiznal.