10 C 168/2023-19 — Okresní soud v České Lípě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu postoupené pohledávky z poskytnutého spotřebitelského úvěru. 2. Ve věci bylo na dnešní den nařízeno ústní jednání, k němuž se žalobkyně i její právní zástupce omluvili a navrhli, aby bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Žalovaný se k jednání nedostavil, přičemž mu bylo doručeno v souladu s o.s.ř. uložením na poště. Ve věci nic netvrdil, nedoložil a ani nežádal o odročení jednání, přičemž soud dospěl k závěru, že je možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 3. Žalobou podanou dne 6. 2. 2023 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) dne 17. 8. 2021 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Z čerpaného úvěru žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce současně požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022 došlo k převedení pohledávky na žalobce. Žalobce rovněž popsal, jakým způsobem došlo k uzavření smlouvy a k ověření totožnosti žalovaného včetně jeho souhlasu s příslušnou smluvní dokumentací a k podpisu smlouvy. 4. Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), aplikoval soud na posouzení dané věci právě ustanovení toho zákoníku a dále pak ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 5. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Z důkazů předložených žalobcem bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 17. 8. 2021 došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru. Poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě, z které vyplývá, že právní předchůdce žalobce poskytl na účet žalovanému dne 17. 8. 2021 částku 20 000 Kč. Tato skutečnost byla ověřena i dotazem u [obec] [anonymizováno], která též potvrdila, že majitelem příslušného účtu je žalovaný. Z toho důvodu bylo žalobě pro částku 20 000 Kč vyhověno. Co se týče úroků z prodlení, byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet, o kterém soud ověřil, že patřil žalovanému. Upomínka a výzva k plnění spolu s předžalobní výzvou byla žalobcem žalovanému odeslána dne 23. 11. 2022. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobce byl ve sporu úspěšný a má právo na náhradu nákladů řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady byly stanoveny na částku 2 252 Kč a představují odměnu za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 3 vyhlášky č.177/1996 Sb.), 3x režijní paušál po 100 Kč. Byla přiznána rovněž náhrada za DPH 21% a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Soud vycházel ze skutečnosti, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.