12 C 154/2023-15 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal, aby žalovanému bylo uloženo vyklidit shora uvedený byt. Na odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce je vlastníkem tohoto bytu, s žalovaným uzavřel nájemní smlouvu na byt, nájem byl sjednán na dobu určitou do 30.4.2023. Po skončení nájmu žalovaný byt přes výzvu žalobce nevyklidil. 2. Žalovaný uvedl, že skutečně v bytě nadále bydlí, a to s dcerou a jejími třemi dětmi. Nemá možnost jiného bydlení, chtěl by se dohodnout s žalobcem na splátkách dlužných úhrad za byt, potvrdil tedy existenci dluhu. 3. Podle § 1040 odst. 1 obč. zák., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalovaná, aby ji vydal. Podle § 1042 obč. zák. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje, nebo je ruší jinak, než tím, že mu věc zadržuje. 4. V posuzovaném případě bylo zjištěno z informace o pozemku z katastru nemovitostí, že žalobce je vlastníkem domu s předmětným bytem. Z nájemní smlouvy z 9.5.2022 bylo zjištěno, že byla uzavřena žalobcem jako pro najímatelem a žalovaným jako nájemcem ohledně předmětného bytu, a to na dobu určitou, do 30.4.2023. 5. Z dopisu žalobce žalovanému z 30.11.2022 pak je zřejmé, že žalobce upozornil žalovaného na to, že doba nájmu nebude žalobcem prodloužena. Žalobce doložil dále svou výzvu žalovanému k předání bytu ze dne 6.4.2023, žalovaný byl vyzván k odevzdání bytu dle smlouvy o nájmu nejpozději do 30.4.2023. Z výpočtového listu plateb za byt je zřejmá sjednaná měsíční úhrada ve výši 7 092 Kč, spolu s žalovaným v bytě bydlí dcera žalovaného a její tři děti. Z přehledu plateb nájemného soud zjistil, že k 30.4.2023 činil dluh žalovaného na úhradách za byt 28 458 Kč. 6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaný neprávem zasahuje do vlastnického práva žalobce tím, že po skončení doby nájmu nepředal žalobci předmětný byt. Od 1.5.2023 žalovaný byt užívá bez právního důvodu. Proto soud žalobě vyhověl. 7. S ohledem na existenci dluhu není postup žalobce v rozporu s dobrými mravy. Soud v této souvislosti poukazuje i na to, že žalobce již v listopadu 2022 upozornil písemně žalovaného, že nájem bytu nebude prodloužen. Žalovaný na toto oznámení nereagoval zajištěným jiného bydlení a nadále neplatil za byt úhrady. 8. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 5 000 Kč, odměnou advokáta žalobce za dva úkony právní služby podle § 9 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb. po 1 500 Kč (převzetí zastoupení a účast při jednání soudu dne 19. 7. 2023). K těmto úkonům náleží advokátu dvě paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. po 300 Kč. Součástí nákladů je DPH ve výši 21 % z částky 3 600 Kč, tj. 756 Kč. Za tu část řízení, ve které nebyl žalobce zastoupen advokátem náleží žalobci podle § 2 odst.3 vyhlášky číslo 245/2015 Sb. dvě paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (za sepis žaloby a za předžalobní výzvu k vyklizení bytu. Celkem takto vypočtené náklady činí přiznaných 9 956 Kč. 9. Pokud žalovaný uváděl, že nemá prostředky na zaplacení nákladů řízení, je třeba poukázat na to, že žalobce se svými výzvami žalovanému snažil předejít soudnímu sporu a nákladů řízení. Pokud žalovaný zůstal nadále v bytě bydlet, nezbylo žalobci než domáhat se ochrany svého vlastnického práva u soudu. Takto vzniklé náklady řízení nelze dát k tíži žalobci, jehož úkolem je mimo jiné zajišťovat bytové potřeby občanů města a nakládat řádně s majetkem města.