12 C 92/2023-32 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje příspěvek za nepojištěné vozidlo [registrační značka] (osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, VIN: [číslo]). Na odůvodnění své žaloby uvedl, že tento automobil byl provozován bez zákonného pojištění, a to v období od 22. 4. 2019 do 30. 9. 2019 a v období od 1. 10. 2019 do 7. 7. 2020, v uvedené době byla vlastníkem a provozovatelem vozidla žalovaná. Žalobce dále žádal přiznání částky dvakrát 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek za každé z uvedených období. 2. Žalovaná uvedla, že v předmětných obdobích byla vlastníkem uvedeného vozidla, toto vozidlo používal její tchán, který také platil pojištění. Po jeho úmrtí již pojistné nebylo hrazeno. Žalovaná neobdržela od žalobce žádné výzvy k zaplacení požadovaných příspěvků, doložila, že na adrese svého současného bydliště je hlášena k pobytu od prosince 2019. 3. Podle § 1 odst.2 zákona č.168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Podle § 4 odst. 1tohoto zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 6 zákona č.168/99 Sb. povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Dle odstavce 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 4. V posuzovaném případě soud zjistil z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP, že byla žalobcem žalované odeslána 30. 1. 2020, žalovaná byla vyzvána k zaplacení 10 530 Kč za období od 22. 4. 2019 do 30. 9. 2019, kdy nebylo pojištěno vozidlo [registrační značka] O zaplacení příspěvku byla žalovaná žalobcem upomínána dne 30. 4. 2020 a znovu v předžalobní výzvě k plnění ze 4. 10. 2022, jak bylo zjištěno žalobcem předložených listin. 5. Dále soud zjistil z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP, že byla žalobcem žalované odeslána 28. 8. 2020, žalovaná byla vyzvána k zaplacení 18 265 Kč za období od 1. 10. 2019 do 7. 7. 2020, kdy nebylo pojištěno vozidlo [registrační značka] O zaplacení příspěvku byla žalovaná žalobcem upomínána dne 9. 12. 2020 a znovu v předžalobní výzvě k plnění z 5. 10. 2022, jak bylo zjištěno z žalobcem předložených listin. 6. Všechny shora uvedené výzvy i předžalobní upomínky byly zaslány na adresu [adresa žalované]. Z výpisu z centrální evidence obyvatel ze 17.4.2023 a z potvrzení Města Ralsko ze dne 26. 4. 2023 soud zjistil, že žalovaná je od 3. 12. 2019 hlášena k pobytu na adrese [adresa žalované]. 7. Ze zprávy odboru dopravy MěÚ Česká Lípa z 26. 4. 2023 bylo zjištěno, že v období od 22. 4. 2019 do 7. 7. 2020 bylo vozidlo [registrační značka] (vozidlo Volkswagen Passat Variant, VIN: [číslo]) registrováno na žalovanou jako vlastníka a provozovatele. 8. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce řádně nevyzval žalovanou k úhradě příspěvků za nepojištěné vozidlo v předmětných obdobích. Z předložených listin vyplývá, že všechny výzvy byly zasílány na adresu [adresa žalované], ačkoliv již od 3. 12. 2019 žalovaná bydlela a byla přihlášena v evidenci obyvatel na adrese [adresa žalované]. Ve smyslu shora citovaného ustanovení § 4 odst. 6 zákona č.168/99 Sb. je pak odeslání takové výzvy podmínkou pro existenci nároku. Proto nezbylo, než žalobu zamítnout. 9. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, měla by tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady nevznikly, proto o noci bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.