34 C 23/2023-27 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu zaplacení částky 22 087 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 6. 2. 2022 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na základě které žalovanému poskytla úvěrový rámec ve výši 20 648 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného a žalovaný se smlouvou zavázal úvěr uhradit v měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 20 648 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, proto žalobkyně přistoupila ke zesplatnění úvěru dnem 22. 6. 2022 a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Žalovaný žalobkyni ničeho zaplatil. Dlužná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 20 648 Kč, poplatků ve výši 39 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 400 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroku ve výši 2 867,33 Kč, dále úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 20 648 Kč od 27. 9. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení od 7. 7. 2022 do 26. 9. 2022 v kapitalizované výši 743,90 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 087 Kč od 27. 9. 2022 do zaplacení. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného prověřila žalovaného v registru SOLUS (nenalezen žádný závazek po splatnosti), NRKI (pozitivní výsledek), CEE, ISIR (oba registry s negativním výsledkem). Žalovaný pobíral mzdu ve výši 33 000 Kč. Žalobkyně soudu následně předložila historii transakcí, úvěrovou zprávu a úvěrovou kartu klienta. Úvěr byl žalovanému poskytnut, neboť žalobkyně žalovaného vyhodnotila jako schopného splácet předmětný úvěr. 2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání soudu nedostavil, ani nepožádal o odročení jednání, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] soud zjistil, že účastníci dne 6. 2. 2022 uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěrový rámec ve výši 20 648 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky ve výši 4 % měsíčně z dlužné částky. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je svobodný, vyživovací povinnost nemá, bydlí v podnájmu, pracuje jako podnikatel. Jeho čistý měsíční příjem dosahuje částky 33 000 Kč. Jedná se o bezúčelový revolvingový úvěr s RPSN 29,68 %. 4. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný od března 2022 neuhradil ničeho. Ke dni 22. 6. 2022 zesplatnila žalobkyně celý dluh. 5. Z výzvy ke splacení celého úvěru včetně podacího archu soud zjistil, že dne 22. 6. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 23 627,46 Kč s tím, že došlo k zesplatnění celého úvěru z úvěrové smlouvy [číslo]. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu [adresa žalovaného]. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 14. 7. 2022 včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby opět vyzvala k úhradě dluhu. Výzva byla žalovanému zasílána na adresu [adresa žalovaného]. 7. Z úvěrové karty soud zjistil, že žalobkyně činila dotazy na externí registry – SOLUS, MVCR, CEE, NRKI, ISIR, KAMALI, vše s negativním výsledkem. Žalovaný je svobodný, žije v podnájmu, nemá vyživovací povinnost, jeho čistý měsíční příjem činí 33 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti činí 8 500 Kč. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný měl v době poskytnutí revolvingového úvěru dalších pět existujících závazků v celkové výši 331 000 Kč. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru v souladu s § 2395 o. z., na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky – úvěrový rámec ve výši 20 648 Kč s RPSN ve výši 29,68%. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal částku ve výši 20 648 Kč. Žalovaný však nedostál svému závazku vrátit žalobkyni poskytnutou částku včetně úroků řádně a včas ve formě sjednaných splátek, když žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně následně s ohledem na neplnění povinnosti ze strany žalovaného zesplatnila úvěr v souladu se smluvními podmínkami. Žalovaný v průběhu řízení skutková tvrzení žalobkyně nijak nezpochybnil. Výši úrokové sazby z úvěru soud považuje za přiměřenou. Pokud jde o úhradu smluvní pokuty, ujednání účastníků je v souladu s § 2048 a násl. o. z. Zároveň žalobkyně splnila povinnosti uložené jí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, když před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Dále soud přiznal žalobkyni ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení, jehož výše se odvíjí od nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 336 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 884 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, odměna ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ve výši 3 x 300 Kč), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu a paušální náhradu nákladů za úkon - vyjádření ze dne 7. 2. 2023, neboť se jednalo pouze o doplnění žalobních tvrzení, která měla být uvedena již v samotné žalobě.