34 C 62/2023-19 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 390,79 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) mu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodávala elektrickou energii na adrese odběrného místa nábř. [ulice a číslo], [obec] [právnická osoba] vyúčtovala žalovanému dodanou elektrickou energii za období od 17. 10. 2017 do 19. 10. 2018 fakturou [číslo] ve výši 17 390,79 Kč. Pohledávky společnosti [právnická osoba] byly postoupeny na žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 17. 5. 2017, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, soud zjistil, žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému na adresu odběrného místa [ulice a číslo], [obec], elektřinu za dohodnutou cenu a žalovaný se zavázal za dodanou energii zaplatit dohodnutou cenu. Z faktury [číslo] splatné dne 19. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalovanému vznikl za období od 17. 10. 2017 do 19. 10. 2018 nedoplatek za dodanou elektřinu ve výši 17 390,79 Kč. Žalovaný byl k zaplacení svého dluhu opakovaně upomínán. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 8. 2022. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem byla uzavřena ve smyslu § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou zavazuje dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy, dodávku elektřiny i postoupení pohledávek, přičemž žalovaný svoji povinnost uhradit za dodanou elektřinu dohodnutou cenu nesplnil, a dluží tak žalobkyni částku 17 390,79 Kč. Uvedenou částku žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě vyhověl. Ve smyslu § 1970 obč. zák. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti faktury. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud přiznal náklady právního zastoupení dle § 14b advokátního tarifu. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podává opětovně žaloby na úhradu dlužných částek s obdobným textem, kde jsou změněny pouze údaje o žalovaných, uzavřených smlouvách a výši dlužného plnění.