36 C 123/2023-13 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou v této věci, podanou dne 19. 1. 2023, domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 15 901,75 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že (žalobce) dne 26. 10. 2021 uzavřel se žalovaným Smlouvu o kontokorentním úvěru [číslo] podle níž žalobce poskytl žalovanému kontokorentní úvěr ve výši až 15 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací získaných od žalovaného a z dostupných veřejných databází. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr opakovaně s tím, že poskytnutý úvěr se zavázal splatit nejpozději do roku ode dne, kdy začne úvěr čerpat. Žalovaný se zároveň zavázal platit žalobci úroky ve výši 18,9 % p.a. a poplatky dle Smlouvy a platného ceníku. Žalovaný porušil své závazky vyplývající ze Smlouvy, kdy ani přes opakované výzvy ze strany žalobce nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na jeho účtu a nesplatil řádně a včas dlužnou jistinu úvěru. Žalobce následně úvěr ke dni 1. 5. 2022 úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného dne 3. 5. 2022 k zaplacení dlužné částky ve výši (ke dni zesplatnění) úhrnem 15 958,25 Kč. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil, proto mu byla dne 13. 12. 2022 zaslána předžalobní upomínka, na kterou rovněž nereagoval. Žalovaný dluží žalobci ke dni podání žaloby částku 15 701,75 Kč (jistina nepovoleného přečerpání + náklady + poplatky) spolu s příslušenstvím - kapitalizovaným úrokem ve výši 1 332,38 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 179,61 Kč, se smluvním úrokem z částky 15 901,75 Kč od 13. 12. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 901,75 Kč od 13. 12. 2022 do zaplacení. 2. Stanovisko žalovaného k žalobě nebylo zjištěno, žalovaný vyjádření k žalobě nepodal, k ústnímu jednání konanému soudem k projednání žaloby se nedostavil, svou neúčast neomluvil, nepožádal o odročení jednání; žalobce, resp. jeho právní zástupce se z neúčasti u jednání soudu omluvil a navrhl projednání věci ve své nepřítomnosti na podkladě dříve zaslaných listinných dokladů. Soud jednal a rozhodl ve věci samé v nepřítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 3. Z listinných dokladů předložených k důkazu žalobcem, a to ze Smlouvy o kontokorentním úvěru [číslo] ze dne 26. 10. 2021, Všeobecných obchodních podmínek a Ceníku žalobce, z rámcové smlouvy o finančních službách, výpisů z účtu žalovaného vedeného u žalobce, z upomínek žalobce žalovanému o zaplacení dlužné částky, z předžalobní výzvy žalobce žalovanému ze dne 13. 12. 2022, včetně dokladů o doručování,, soud učinil závěr o skutkovém stavu odpovídajícím žalobnímu tvrzení, a sice že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr do výše 15 000 Kč s možností opakovaného čerpání, se závazkem úvěr splatit nejpozději do roku od počátku čerpání, žalovaný porušil smluvní povinnosti (nevyrovnal nepovoleně přečerpaný úvěr, nesplatil řádně a včas dlužnou jistinu úvěru), žalobce převedl proto pohledávku vůči žalovanému z běžného účtu na účet nepovolených debetních zůstatků a výzvou ze dne 3. 5. 2021 vyzval žalovaného k neprodlenému vyrovnání dlužné částky z úvěru, současně žalovaného upozornil, že úvěr byl ke dni 1. 5. 2022 zesplatněn. Žalobce nyní eviduje dluh žalovaného z úvěrové smlouvy ve výši 15 901,75 Kč s příslušenstvím, žalovaného k úhradě dluhu opakovaně vyzýval, žalovaný na závazek po zesplatnění úvěru až dosud nic neuhradil. 4. Soud uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužný zůstatek úvěru (jistinu a poplatky) spolu s úroky z úvěru smluvními i zákonnými, kdy nárok v této věci žalobce uplatnil v souladu s úpravou danou § 2395 a násl. (smlouva o úvěru, smluvní úrok), § 1802 a násl. (úroky), § 1970 (zákonný úrok z prodlení) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výše zákonného úroku z prodlení). 5. Podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1, § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. byl žalovaný zavázán nahradit žalobci, ve věci procesně úspěšnému, náklady řízení, a to zaplacený soudní poplatek 800 Kč a náklady zastoupení žalobce advokátem (3 x 300 Kč – odměna za 3 úkony právní pomoci – příprava a převzetí zastoupení, žaloba, předžalobní výzva k plnění, 3 x 100 Kč – paušální náhrada věcných výdajů spojených s uvedenými třemi úkony právní pomoci, 252 Kč – částka odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad), přiznáno v souladu s úpravou danou vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (§§ 1, 2, 7, 11 odst. 1 písm. a), d), 13, 14a, 14b), náklady řízení celkem ve výši 2 252 Kč. Pokud jde o výši odměny a paušální náhrady za úkony právního zástupce žalobce, vyhodnotil soud předmětnou žalobu jako tzv. formulářovou (§ 14b odst. 1 vyhlášky), kdy k opakovanosti dochází uplatněním tří a více obdobných návrhů/žalob, přičemž žalobce u zdejšího soudu podal řadu obdobných žalob s použitím ustáleného vzoru, dotyčná žalobní podání se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o tutéž právní úpravu, nároky jsou dokládány stejným druhem důkazů, tedy se jedná o skutkově a právně obdobné věci.