37 C 79/2023-40 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se žalobou podanou k zdejšímu soudu dne 15.1.2023 domáhal na žalovaném zaplacení částky 10 264 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok dovozuje z titulu zákonného příspěvku placeného vlastníkem, či provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Povinnost vyplývá z § 4 odst. 1 zákona č.168/1999 Sb. Žalobce uvedl, že zjistil, že na žalovaného je v registru silničních vozidel evidováno motorové vozidlo [anonymizováno] [číslo], které nemělo v období 8.2.2021 až 7.9.2021 sjednané zákonné pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku činí 47 Kč za každý den, tj. celkem 9 964 Kč (47 Kč x 212). Dále žalobce nárokuje poplatek za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč, dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobce současně požaduje přiznání zákonných úroků z prodlení. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Potvrdil, že byl krátce vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, které však obratem prodal sousedovi panu [příjmení], protože ztratil způsobilost k řízení motorových vozidel. Uvedl, že písemná kupní smlouva nebyla sepsána, byla uzavřena ústně, což může soused [jméno] [příjmení] potvrdit. 3. Soud provedl následující důkazy: 4. Z žalobcem předložené výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 18.10.2021, upomínky k úhradě příspěvku ze dne 20.1.2022 a předžalobní upomínky ze dne 24.2.2022 vyplývá, že žalovaný byl opakovaně upomínán a vyzýván k zaplacení zákonného příspěvku. 5. Ze sdělení Městského úřadu Česká Lípa, odboru dopravy, ze dne 31.3.2023, vyplývá, že žalovaný nikdy nebyl evidován jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla [registrační značka]. Evidovanou osobou od 9.1.2020 doposud je paní [jméno] [příjmení], narozena [datum]. Vozidlo bylo vyřazeno z provozu od 8.9.2021. 6. Z kupní smlouvy ze dne 30.10.2020, uzavřené mezi [jméno] [jméno], jako prodávajícím a žalovaným, jako kupujícím, vyplývá, že se žalovaný stal vlastníkem předmětného vozidla. 7. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se s žalovaným znají asi 8 let a jsou sousedi. Svědek potvrdil, že mu žalovaný prodal osobní automobil Škoda Octavia zelené barvy. S odstupem času však již přesně nedokázal říct, kdy k prodeji došlo, uvedl, že někdy koncem zimy roku 2021 nebo 2022. Uvedl, že asi nic nesepisovali, pouze se dohodli mezi sebou a vozidlo si převzal. Dostal technický průkaz od vozidla. Vozidlo bylo pojízdné, užíval jej asi dva měsíce, pak ho prodal. Žádné jiné vozidlo od žalovaného nekupoval. Uvedl, že při prodeji vozidla s žalovaným řešili jeho přihlášení, ale už to asi nestihli, je pořád v práci a neměl na to čas. Přesnou výši kupní ceny si nepamatoval, byla asi v řádu tisíců, možná pět, šest tisíc. Uvedl, že vozidlo přebíral s platnou pojistnou smlouvou, myslel tím povinné ručení. Sám k vozidlu pojistnou smlouvu neuzavíral. 8. Podle § 4 odst. 1 zákona č.168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst.3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst.4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst.5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst.6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle odst. 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 9. V daném případě žalobce soudu prokázal, že v souladu s § 4 odst. 7 vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu a jeho zaplacení opakovaně upomínal. Zároveň žalobce prokázal, že na základě kupní smlouvy ze dne 30.10.2020 se žalovaný stal vlastníkem předmětného vozidla. O tomto nebylo mezi účastníky sporu. 10. Žalovaný však tvrdil, že předmětné vozidlo obratem prodal sousedovi panu [příjmení]. Z výslechu svědka [příjmení] bylo prokázáno, že mu žalovaný předmětné vozidlo prodal, nedokázal však s odstupem času přesně uvést, kdy konkrétně k tomu došlo. Domnívá se, že někdy koncem zimy roku 2021 nebo 2022. Svědek dále uvedl, že vozidlo užíval asi dva měsíce a poté jej prodal. Potvrdil současně, že vozidlo přebíral s platnou pojistnou smlouvou a sám žádnou pojistnou smlouvu neuzavíral. 11. Ač výpověď svědka [příjmení] není příliš konkrétní (s odstupem času nelze požadovat sdělení přesných údajů), lze z ní dle názoru soudu dovodit, že se svědek skutečně stal vlastníkem předmětného vozidla a bylo jeho povinností mít platné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Svědek nedokázal přesně konkretizovat, kdy k prodeji došlo. Ze známých souvislostí lze však dojít k tomu, že žalovaný se stal vlastníkem ke dni 30.10.2020, krátce poté vozidlo prodal svědkovi [příjmení], který vozidlo s platným pojištěním užíval asi dva měsíce a opět jej následně prodal. Vzhledem k tomu, že předmětem žaloby je nepojištěné období od 8.2.2021 do 7.9.2021, lze dojít k přesvědčivému závěru, že žalovaný vozidlo skutečně prodal, s platným pojištěním, ještě před 8.2.2021. Z informace, že svědek vozidlo užíval asi dva měsíce, aniž by sjednával zákonné pojištění, lze dojít k závěru, že k prodeji vozila mohlo dojít někdy koncem roku 2020, což koresponduje i s tvrzením žalovaného, že vozidlo vlastnil pouze krátce (koupě dne 30.10.2020). Z provedených důkazů tak jednoznačně vyplývá, že žalovaný v době od 8.2.2021 do 7.9.2021 nemohl být osobou povinnou k zaplacení příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, tak jak tvrdí žalobce. Vzhledem k výše uvedenému soudu nezbyla jiná možnost, než žalobu zamítnout. 12. Pokud jde o náhradu nákladu řízení postupoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Ve sporu byl zcela úspěšný žalovaný, kterému však objektivně žádné náklady nevznikly, ani žádné náklady nepožadoval.