48 C 14/2023-14 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se původně v elektronickém rozkazním řízení, které bylo zahájeno dne 23. 8. 2022, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 60 235,84 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdce [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které čerpal úvěr v konečné výši 60 235,84 Kč, který měl splatit nejpozději do 7. 2. 2022. Žalovaný však neměl poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně se po žalovaném domáhá i úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Aktivní legitimaci žalobkyně tvrdí na základě postupní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání omluvil, o odročení jednání nežádal. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas neomluvil, příp. nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Žaloba byla žalovanému doručena dne 23. 1. 2023. Desetidenní lhůta na přípravu na jednání je u obou účastníků zachována. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Na základě provedeného dokazování smlouva o úvěru – internetový formulář,„ [anonymizována dvě slova]“, standardní informace o úvěru, standardní podmínky úvěrové smlouvy, přehledem věřitele, platební informace, výzva spolu s podacím archem) má soud za zjištěné, že věřitel žalovanému poskytl částku 40 000 Kč převodem na bankovní účet dne 7. 10. 2021. V řízení však nebyla prokázána existence závazkového vztahu mezi věřitelem a žalovanou v podobě tvrzeného spotřebitelského úvěru. Bylo prokázáno pouze poskytnutí peněžních prostředků, ničeho dalšího prokázáno nebylo. Zvolený elektronický způsob uzavření smlouvy, který je dokládán dokumentem nazvaným“ [jméno] [anonymizováno] nedokládá absolutně ničeho, není proto vůbec zřejmé, jaké konkrétní smluvní podmínky mohly být s žalovaným ujednány, zvolený způsob elektronické komunikace navíc ani neidentifikuje a neautentizuje osobu žalovaného důvěryhodným způsobem. I pokud by takovou osobou byl skutečně žalovaný, není prokázáno, k jakému konkrétnímu znění smlouvy o úvěru, tj. k jakým konkrétním smluvním ujednáním, se vztahují poskytnuté peněžní prostředky, tj. jaké konkrétní podmínky byly předloženy žalovanému, s čím žalovaný vyjádřil souhlas a zda se jedná o totožná smluvní ujednání, které jsou předložena soudu jako důkaz prokazující tvrzení žalobkyně. Nárok žalobkyně však bylo možné posoudit jako důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) v rozsahu zaslané částky 40 000 Kč, jako plnění poskytnuté bez právního důvodu žalovanému. Soud proto, s ohledem na výše uvedené, žalobě vyhověl v tomto rozsahu a ve zbytku žalobu zamítl. Aktivní legitimaci žalobkyně má ve smyslu § 1879, § 1882 o. z. soud za prokázanou. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 365,81 Kč, přičemž tato částka představuje 32,82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,41 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,59 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 410 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 235,84 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 520 Kč ve výši 2 419,20 Kč.