48 C 250/2023-14 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 60 808,49 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mu nejprve na základě energetického zákona jako dodavatel poslední instance a poté na základě smlouvy o dodávce elektřiny dodávala elektrickou energii na adresu odběrného místa [obec], [ulice a číslo]. Žalobkyně vyúčtovala dodanou elektřinu za období od 14. 10. 2021 do 1. 12. 2021 fakturou [číslo] na částku 14 349,22 Kč splatnou 28. 12. 2021, za období od 2. 12. 2021 do 25. 2. 2022 fakturou [variabilní symbol] na částku 16 504,70 Kč splatnou 24. 3. 2022, na kterou žalovaný uhradil částku 2 720 Kč dne 20. 5. 2022, za období od 26. 2. 2022 do 19. 9. 2022 fakturou [variabilní symbol] na částku 23 707,07 Kč splatnou 18. 10. 2022. Dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému odpojení odběrného místa od distribuční soustavy v částce 907,50 Kč, smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 4 860 Kč splatnou dne 24. 10. 2022, a upomínky 2 x 240 Kč. Žalovaný dlužné částky dosud neuhradil, ačkoliv k tomu byl vyzván i předžalobní upomínkou. 2. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se jednání účastnil. Žalovanému byla žaloba spolu s předvoláním k jednání doručena dne [datum], v den jednání v 8:30 zatelefonoval do informačního centra soudu omluvu s tím, že je pracovně mimo Českou republiku. Soud nepovažuje omluvu žalovaného za včasnou, ani důvodnou s ohledem na skutečnost, že žaloba mu byla doručena 25 dnů před konáním jednání, kdy si mohl pracovní povinnosti naplánovat jiným způsobem, případně se omluvit dříve, tak aby bylo možné vyrozumět protistranu. Pro úplnost soud dodává, že si žalovaný na doručovací adrese nevyzvedl ani předchozí zásilku, obsahující platební rozkaz a k žalobě se ani nevyjádřil. U obou účastníků byla zachována lhůta pro přípravu na jednání, soud proto ve vztahu k žalovanému postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů, kdy na jednání žalobkyně žádné nové tvrzení ani důkazy nepředložila. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu soud zjistil, že dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], elektřinu a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu žalobkyni zaplatit dohodnutou cenu. Z faktury [číslo] soud zjistil, že v období od 11. 3. 2021 do 15. 2. 2022 odebral žalovaný od žalobkyně elektřinu za 14 898,67 Kč a z faktury [číslo] soud zjistil, ze dne 10. 2. 2022 byla žalovanému vyúčtována částka 907,50 Kč za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy. Dne 31. 8. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, do dnešního dne žalovaný ničeho neuhradil. 4. Podle ustanovení § 12 odst. 1 a 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, povinností dodávek tepelné energie a povinností distribuce elektřiny a distribuce plynu nad rámec licence se rozumí převzetí povinností držitele licence, který přestal provádět výkon licencované činnosti, jiným držitelem licence. V případě, kdy držiteli licence zanikne právo užívat dotčené energetické zařízení, rozumí se povinností dodávek tepelné energie, povinností distribuce elektřiny nebo distribuce plynu nad rámec licence pokračování ve výkonu licencované činnosti tímto držitelem licence. Vlastník dotčeného energetického zařízení je v tomto případě povinen energetické zařízení poskytnout a výkon licencované činnosti umožnit. V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu povinnost zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence na základě rozhodnutí [anonymizována tři slova]. 5. Podle ustanovení § 12a odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě, je držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. 6. Podle tiskové zprávy [anonymizováno] ze dne 13. 10. 2021 zákazníky skupiny [anonymizována tři slova] přebírají dodavatelé poslední instance. 7. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 8. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem byla uzavřena ve smyslu § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny na základě které se výrobce elektřiny zavazuje dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice, kdy v bezprostředně předcházejícím období dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu jako dodavatel poslední instance na základě § 12 téhož zákona a rozhodnutí [anonymizováno]. Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy i dodávku elektřiny, přičemž žalovaný svoji povinnost uhradit za dodanou elektřinu dohodnutou cenu nesplnil a dluží tak žalobkyni včetně odpojení odběrného místa od distribuční soustavy, smluvní pokuty a poplatků za upomínání, částku 60 808,49 Kč. Uvedenou částku žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě vyhověl. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z jednotlivých částek ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 244,94 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 433 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 808,49 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka 1 013,50 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 186 ujetých km v částce 1 426,99 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 373,50 Kč ve výši 3 438,44 Kč.