48 C 382/2022-9 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 28 464 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci původně uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru ve výši 25 000 Kč, žalovaný však podmínky smlouvy neplnil a ocitl se v prodlení se splácením, proto byla dne [datum] uzavřena dohoda o narovnání, kterou byla nahrazena původní úvěrová smlouva. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena dohoda o narovnání, podle které se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku 35 580 Kč v třiceti pravidelných měsíčních splátkách po 1 186 Kč splatných vždy do konce příslušného kalendářního měsíce počínaje červencem 2021. Pokud by došlo k prodlení s platbou jakékoliv splátky po dobu více než 30 dnů, stala se zbývající dlužná částka bez dalšího splatná. Žalovaný zaplatil podle této dohody o narovnání celkem šest splátek, poslední dne 14. 1. 2022 a žádné další splátky nezaslal. Zbytek dluhu ve výši 28 464 Kč se tak stal splatným ke dni 8. 6. 2022. Podle ustanovení § 1903 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník mohou smluvní strany nahradit dosavadní závazek novým závazkem tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné. V tomto případě si účastníci dohodou upravili vztahy vzniklé smlouvou o úvěru novou dohodou, na základě které vznikla povinnost žalovaného zaplatit částku 35 580 Kč. Žalovaný však tuto povinnost nesplnil. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 431,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 139 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 464 Kč sestávající z částky 2 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 680 Kč ve výši 1 612,80 Kč.