48 C 429/2022-16 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se žalobou ze dne 21. 9. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 639 Kč s příslušenstvím, tj. neuhrazené jistiny 17 999 Kč, poplatků za poskytnutí úvěru 594 Kč, za prodloužení splatnosti 3 563 Kč, nákladů na vymáhání 300 Kč, úroku z prodlení, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku 297 Kč, poplatku za SMS servis 147 Kč a smluvních pokut 540 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že jako věřitel uzavřela s žalovaným (dlužníkem) dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši 18 000 Kč. Bylo povinností žalovaného splácet poskytnuté peněžní prostředky v měsíčních splátkách. Byl sjednán úrok a smluvní pokuta za prodlení. Žalovaný úvěr ve sjednané době splatnosti 60 dnů neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytl žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do 60 dnů, závazek však nesplnil. Žalovaný přes upomínku žalobkyně úvěr nevrátil a nezaplatil ani sjednané úroky. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Právní poměry účastníků se řídí ust. § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 9. 2. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr včetně úroku splatit do 60 dnů. Žalovaný však úvěr nesplatil a jeho závazek z úvěrové smlouvy se tak stal splatným. Na základě výše uvedeného shledal soud nárok žalobkyně po právu, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 512,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 946 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 639 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 080 Kč ve výši 1 486,80 Kč.