51 C 16/2023-21 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky celkem ve výši 12 640 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí poskytnutí úvěru žalované ve výši 8 000 Kč na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Žalovaná se měla zavázat vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a dalšími poplatky za volitelné služby, což neměla doposud učinit, ani ke dni splatnosti úvěru dne 19. 8. 2021. Žalobkyně se po žalované domáhá jistiny 8 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 920 Kč, poplatku za službu„ [anonymizováno]“ ve výši 165 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 2 555 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 10 085 Kč za dobu od 20. 8. 2021 do 17. 11. 2021 a dále příslušenství pohledávky. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvila, o odročení jednání bez dalšího nežádala. Žalovaná se jednání nezúčastnila, ani se řádně a včas neomluvila, nepožádala o odročení jednání z důležitého důvodu. Žalované byla žaloba spolu s předvoláním k jednání doručena dne 30. 1. 2023. U obou účastníků byla zachována lhůta pro přípravu na jednání, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Na základě provedeného dokazování (elektronické dokumenty doložené k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno zaslání peněžních prostředků ve výši 8 000 Kč žalobkyní na účet žalované. V řízení však nebyla prokázána existence smluvního závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovanou na základě tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním s ohledem elektronický způsob uzavření uvedené smlouvy, přičemž zvolený způsob uzavření smlouvy nijak negarantuje a neautentizuje identitu žalované, přičemž zpřístupnění účtu žalovanou není bez dalšího jednoznačným důkazem o tom, že žalovaná příp. řádně uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru s možností postupného čerpání ve znění, která byla soudu doložena k důkazu. Nárok však bylo možné částečně posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o.z.”) v rozsahu částky 8 000 Kč včetně odpovídajícího úroku z prodlení podle § 1970 o.z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v řízení bylo prokázáno zaslání peněžních prostředků ve výši 8 000 Kč na účet žalované, které žalovaná k výzvě žalobkyně nevydala včetně odpovídajícího úroku z prodlení od 29. 8. 2022 návazně na výzvu žalobkyně k vydání bezdůvodného obohacení. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, neboť nebyla prokázána existence dohody o zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru, poplatku za službu“ [anonymizováno],„ [anonymizována dvě slova]“, účelně vynaložených nákladů, stejně tak nebyla prokázána existence dohody o smluvní pokutě, kterou však žalobkyně v žalobě označuje jako smluvní úrok z prodlení. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 387,30 Kč, přičemž tato částka představuje 58,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,33 % a úspěchu žalované v rozsahu 20,67 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 085 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč. 6. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.