51 C 186/2023-13 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se původně v elektronickém rozkazním řízení, které bylo zahájeno dne 10. 2. 2023, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 39 752 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že s žalovanou uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky plynu [číslo] pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec] s datem zahájení dodávky dne 23. 11. 2021, ukončení dodávky dne 25. 4. 2022. Dodaný plyn za období od 23. 11. 2021 do 25. 4. 2022 byl žalované vyúčtován fakturou [číslo] na částku 35 418 Kč, s datem splatnosti dne 17. 5. 2022 a fakturou [číslo] na částku 4 234 Kč s datem splatnosti 25. 10. 2022. Žalovaná ničeho nezaplatila, byť byla upomenuta a žalobkyni má náležet za upomenutí 100 Kč dle čl. IV. obchodních podmínek dodávek. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu soud zjistil, že dne 5. 11. 2021 účastníci uzavřeli smlouvu na základě, které se žalobkyně zavázala dodávat žalované na adresu odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], plyn a žalovaná se zavázala za dodaný plyn žalobkyni zaplatit dohodnutou cenu. Z faktury [číslo] č. soud zjistil, že v období 23. 11. 2021 do 25. 4. 2022 odebrala žalovaná od žalobkyně plyn za 39 752 Kč a z faktury [číslo] soud zjistil, že žalovaná byla upomínána a byla jí účtována za upomínku částka 100 Kč. Dne 6. 1. 2023 byla žalované zaslána předžalobní upomínka, do dnešního dne žalovaná ničeho neuhradila. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem byla uzavřena ve smyslu § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, na základě které se výrobce plynu (elektřiny) nebo obchodník s plynem (elektřinou) zavazuje dodávat zákazníkovi plyn (elektřinu) a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství (elektroenergetice) a zákazník se zavazuje zaplatit cenu za dodaný plyn (elektřinu) a cenu související služby v plynárenství (elektroenergetice). Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy i dodávku plynu, přičemž žalovaná svoji povinnost uhradit za dodaný plyn dohodnutou cenu nesplnila a dluží tak žalobkyni částku 39 752 Kč. Uvedenou částku žalovaná doposud neuhradila, proto soud žalobě vyhověl. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z jednotlivých částek ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 900,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 591 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 518 Kč sestávající z částky 2 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 520 Kč ve výši 1 789,20 Kč.