51 C 248/2023-29 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 79 794,97 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdce společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě měl věřitel žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 146 707 Kč při dohodnutém úroku v úrokové sazbě 13,44 %. Věřitel měl řádně přezkoumat úvěruschopnost žalované. Žalovaná se měla zavázat hradit dále i poplatky a peněžní prostředky vrátit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 533 Kč, vždy k 20. dní v měsíci.Zalovaná však její smluvní závazek nedodržela, věřitel měl k 2. 11. 2022 celý úvěr prohlásit za okamžitě splatný. Pohledávka za žalovanou byla žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze [anonymizována dvě slova] [rok] a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně se po žalované domáhá částky 78 571,68 Kč na jistině, na poplatcích částky ve výši 1 223,29 Kč, na dlužném smluvním úroku do 1. 2. 2023 částky ve výši 2 669,10 Kč, na úroku z prodlení do 1. 2. 2023 částky ve výši 2 946,40 Kč a dále běžícího příslušenství pohledávky (úrok a úrok z prodlení). Žalovaná neměla ničeho zaplatit. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání bez dalšího nežádal. Žalovaná se k jednání nedostavila, byť jí bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno dne 21. 9. 2023. U obou účastníků řízení byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 23 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Z provedeného dokazování (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, smlouva o úvěru, potvrzení o poskytnutí finančních prostředků, sestava ZUV235, záznam banky o zaplacených splátkách úvěru, upomínka k úhradě, oznámení o prohlášení celého úvěru za splatný, posouzení úvěruschopnosti, výpisy z účtu) je za zjištěné, že věřitel s žalovanou dne [datum] uzavřel smlouvu, kterou se zavázal žalované poskytnout úvěr ve výši 146 707 Kč, který měla žalovaná vrátit spolu s úrokem v dohodnuté úrokové sazbě 13,44 % ročně do 20. 12. 2024 v jednotlivých měsíčních splátkách 2 533 Kč vždy v 20. den každého kalendářního měsíce, splatnost první splátky byla dohodnuta dne 20. 1. 2017, splatnost poslední splátky ve výši 2 383 Kč byla dohodnuta na 20. 12. 2024. Žalovaná však dohodnuté splátky neplnila řádně a včas, a to ani k výzvě věřitele ze dne 1. 10. 2022, věřitel proto úvěr k 2. 11. 2022 zesplatnil a žalovanou vyzval k jeho okamžité úhradě (šlo o částku 81 391 Kč). Žalovaná však věřiteli ničeho nevrátila. Věřitel následně pohledávku postoupil [právnická osoba] a.s., což bylo žalované oznámeno a následně byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalované taktéž oznámeno (oznámení ze dne 23. 3. 2023). 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Soud výše uvedenou smlouvu posoudil jako platně a řádně uzavřenou smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.”). V řízení bylo dostatečně tvrzeno splnění povinností žalobkyně, povinností žalované bylo vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a dalšími dohodnutými nároky. Žalovaná však uvedené řádně neplnila, byť měla úvěr a dohodnuté nároky vrátit jednotlivými měsíčními splátkami, žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení celého vyčerpaného úvěru a stejně tak částečně kapitalizovaného příslušenství pohledávky, žalovaná však žalobkyni po zesplatnění ničeho nevrátila. Výše jistiny úvěru a kapitalizovaného příslušenství vyplývá z výpisu, ze kterého je zřejmý vývoj výše jistiny úvěru. Soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, žalovaná se nároku věřitele nijak nebránila, nenamítala ani např. dodatečné či částečné splnění dluhu. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud s odkazem na § 1879, § 1882 odst. 1 o. z. za prokázánou. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 456 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 192 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 79 794,97 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 400 Kč ve výši 3 864 Kč.