51 C 378/2022-57 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 31 856,46 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [anonymizováno] [číslo] s žalovaným dne [datum]. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše disponibilního úvěrového limitu ve výši 40 000 Kč a při splnění podmínek dále také vázaný revolvingový úvěr s maximálním úvěrovýcm limitem 150 000 Kč. Dohodnutý zázvatek měl být žalovanou splněním odesláním prostředků na účet žalovaného, resp. čerpáním pomocí vydané a aktivované kreditní karty. Žalovaný měl celkem čerpat částku 115 523,46 Kč, žalobkyně pak za žalovaného měla uhradit poplatky za výběr z bankomatu ve výši 1 357 Kč. Žalovaný měl částečně plnit, na splátkách zaplatit částku 83 667 Kč. Žalobkyně se po žalovaném domáhá pouze nevrácené jistiny a příslušenství pohledávky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání bez dalšího nežádal. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se řádně a včas neomluvil, popř. nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Žaloba byla žalovanému doručena dne 23. 2. 2023. U obou účastníků řízení byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování. Soud na základě provedeného dokazování (smlouva o úvěru, výpis z účtu, potvrzení o čerpání, přehled splátek, odstoupení od smlouvy spolu s podacím archem, dopis ze dne 13. 9. 2022, podací arch k předžalobní upomínce) má za zjištěné, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu oúvěru, ne jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla revolvingový úvěr s výší disponibilního limitu 30 000 Kč s tím, že minimální splátka měla činit částku 1 110 Kč. Žalovaný úvěr průběžně čerpal, celkem vyčerpal částku 115 523,46 Kč, na dohodnutých splátkách uhradil pouze částku 83 667 Kč, doposud tudíž žalobkyni nevrátil částku 31 856,46 Kč, a to ani po odstoupení žalobkyně od předmětné smlouvy o úvěru. Soud žalobě vyhověl, neboť žalobkyně v řízení dostatečně tvrdila a prokázala její zavázek poskytnout žalovanému na požadání peněžní prostředky a stejně tak má soud za prokázanou dosud nesplněnou povinnost žalovaného vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včas v rozsahu částky 31 856,46 Kč včetně úroku z prodlení. Právní posouzení věci vychází z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tj. smlouva o úvěru, § 1970 o.z. ve spojení v nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (úrok z prodlení). 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 321,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 593 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 856,46 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 040 Kč ve výši 1 688,40 Kč.