10 C 274/2024-19 — Okresní soud v České Lípě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu postoupené pohledávky z poskytnutého úvěru.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s tímto postupem již ve svém návrhu. Žalovaný byl soudem vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, kdy byl upozorněn na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Tato výzva mu byla doručena vhozením do schránky, ovšem do současné doby nic soudu nezaslal, netvrdil a ani nedoložil, že by dluh uhradil. Žalovanému bylo doručeno dne 18. 9. 2024 vhozením do schránky.3. Žalobou podanou dne 14. 5. 2024 se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 28 023,05 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, .) dne 13. 3. 2020 uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 28 023,05 Kč, jenž měl být splacen nejpozději dne 13. 12. 2023. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, ale do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného, přičemž soud ověřil, že dispoziční oprávnění k tomuto účtu měl pouze žalovaný jako majitel účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni na základě smlouvy ze dne 27. 1. 2020.4. Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), aplikoval soud na posouzení dané věci právě ustanovení toho zákoníku a dále pak ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.5. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Z důkazů předložených žalobkyní bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 13. 3. 2020 došlo k uzavření tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru. Poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě, z které vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na účet žalovaného částku v konečné výši 28 023,05 Kč. Z toho důvodu bylo žalobě vyhověno s tím, že kromě nesplacené jistiny byl přiznán zákonný úrok ve výši 15 %, přičemž žalovaný do současné doby vůbec nic neuhradil. Co se týče úroků z prodlení, byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet, o kterém soud ověřil, že patřil žalovanému. Upomínka a výzva k plnění spolu s předžalobní výzvou byla žalobkyní žalované odeslána dne 20. 1. 2024.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 574 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 122 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen ,,a. t.‘‘) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21%.