ECLI: ECLI:CZ:OSCL:2024:15.C.246.2023.1 Datum: 2024-06-13 Předmět: o určení nároku na povinný díl z dědictví po zůstaviteli Ustanovení: ["§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1642 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 1643 z. č. 418/2011 Sb.", "§ 1646 z. č. 89/2012 Sb."] ["zrušení výživného""pozůstalost""vydědění""výživné""povinný díl z pozůstalosti""zvýšení výživného""srážky ze mzdy""závěť"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o určení nároku na povinný díl z dědictví po zůstaviteli. Aplikuje: § 150 (99/1963 Sb.), § 1642 (262/2006 Sb.), § 1643 (418/2011 Sb.), § 1646 (89/2012 Sb.).
1. Žalobci se podanou žalobou domáhali rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že mají právo na povinný díl z pozůstalosti po jejich otci , jméno FO, , když důvody vydědění podle § 1646 odst. 1 písmeno b) občanského zákoníku, uvedené v závěti zůstavitele ze dne , datum, , nejsou dány. Usnesením ze dne , datum, soud připustil změnu žaloby, která spočívala v doplnění dalších výroků s nárokem žalobců, aby jim žalovaný vyplatil částku 190 886,30 Kč každému, což je konkrétní díl vypočtený z hodnoty pozůstalosti. V žalobě dále uvedli, že jejich otec , jméno FO, zanechal závěť, sepsanou notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, pod , Anonymizováno, ze dne , datum, , jejíž součástí bylo prohlášení o vydědění žalobců. Jako důvod vydědění otec uvedl “ 1646 odst. 1 písm. b) obč. zákoníku, tj. že vydědění synové o zůstavitele neprojevovali opravdový zájem, který by jako potomci projevovat měli. V této listině je dále uvedeno, že zůstavitel své syny neviděl od doby, kdy jim bylo tři a šest let a ani si nepamatoval datum jejich narození. Zůstavitel neprojevil zájem se s nimi stýkat a ani se tohoto práva nedomáhal u soudu. Nechtěl ani platit výživné, které bylo vymáháno exekučně. V roce 1998 jej žalobci navštívili, ovšem nedošlo k navázání žádných rodinných vztahů. Žalobci dovodili, že otec jejich existence před novou rodinou zatajil. Ani jej nezajímalo nic ze života žalobců a nesdělil ani nic o sobě. Z tohoto důvodu žalobci se již neodhodlali k navázání dalšího kontaktu. Zůstavitel j po této návštěvě již nikdy nekontaktoval. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne , datum, plyne, zůstavitel, kromě exekučně vymáhání výživného nijak nepřispíval na potřeby svých synů, nekupoval žádné dárky vše hradila matka.2. Žalovaný prostřednictvím právní zástupkyně uvedl, že žalobu ani z části neuznává, tvrzení žalobců se nezakládají na pravdě. Zůstavitel měl důvod k vydědění žalobců, protože ze strany matky žalobců mu nebyl umožnován kontakt. Zůstavitel jako otec jezdil opakovaně do místa bydliště svých synů, ale jejich matka mu kontakt neumožnila. Soudní cestou se jej nedomáhal, protože byl přesvědčen, že nedobrovolným kontaktem by se vztahy nezlepšily. Dále připomněl, že matka žalobců v době rozvodu mu měla „vybílit“ celý rodinný dům. Dále žalobci měli svému otci zasílat nepěkné dopisy. Zůstavitel se vyjádřil tak, že své syny vydědí, protože se k němu nechovali tak, jak by se dítě k rodiči mělo chovat. Dále připomněl, že přibližně v roce 1998, když prodal ve Cvikově rodinný dům, tak se oba žalobci neohlášeně dostavili do jeho bydliště a údajně mu řekli, že si jedou pro peníze, když prodal dům. O tom, že by měl mít zůstavitel nějakou exekuci na výživné, není nic známo. Dále připomněl, že žalobci měli možnost otce navštěvovat v době své zletilosti, což neučinili. Jediná návštěva byla realizována se zjištěným úmyslem získat finanční prostředky.3. Žalobce , Jméno zainteresované osoby 0/0, uvedl, že když se rodiče rozešli byl malý, pamatuje si jenom málo, ale nemyslí si, že by matka nějakým způsobem bránila ve styku otcem. Nepamatuje si, že by otec třeba přijel a zazvonil. Pokud by je chtěl vidět, mohl počkat před barákem, než se matka vrátila z práce. Od otce nikdy nedostal ani pohlednici nebo dárek k narozeninám. Nebyl ai v kontaktu s prarodiči z otcovy strany. Návštěva u otce proběhla, protože otec podal na mladšího bratra, žalobu ohledně zrušení toho výživného. Vzhledem k tomu, že už byli dospělí, tak navrhl bratrovi, že se pojedou za tátou podívat, vyříkají si to z očí do očí a Když přijeli, otevřela paní , Anonymizováno, , představili se jako synové pana , jméno FO, , chtěli mluvit s otcem. Ta je pozvala dovnitř, seděli v obýváku, otec cca po půlhodině došel. Řekl akorát: „Co, tady chcete? Žádný peníze ode mě nedostanete.“. Řekli mu, že si nepřišli popovídat o penězích, přišli si popovídat za prvé o tom, že na bráchu je daná žaloba a potom, aby si vzájemně o sobě udělili obrázek. Mladší bratr , jméno FO, , byl přítomen, ale v obýváku seděli sami s otcem. Neměli žádnou informaci o tom, že otec prodal dům. Hovor se vedl o tom,, že obviňoval jejich matku, co mu všechno udělala. Všechno zůstalo vyloženě v obecné rovině, tak se rozloučili a poté šli navštívit ještě prarodiče, kteří je pozvali dál. Děda, byl rád, že vlastně on pokračoval v řemeslu, který dělal, on tedy stolařinu, povídal si víc, jako co dělají, jak se mají. . Vlažnější to bylo od babičky, tam asi byla ta zášť, tolerovala, že přišli. V té době vlastnil vůz a vlastnil a řidičské oprávnění, řídil a jel tam s bráchou. , jméno FO, , mohlo být asi tak těch 10 let. Ze strany otce žádný kontakt od té doby neproběhl. Vzhledem k tomu, že ta návštěva neproběhla v přátelském duchu, tak od dalšího kontaktu upustili. O existence mladšího bratra , jméno FO, se dozvěděl, až když mu mamka dala přečíst dokumenty, Myslí si, že rodina otce ani nevěděla o jejich existenci. Když byli nezletilí, ptali se matky, kde je táta. Na základě toho vlastně ukázala dokumenty z těch soudů. Otec jim nikdy nepsal ani netelefonoval, ač měli doma pevnou linku.4. Žalobce , Jméno zainteresované osoby 1/0, , popsal vztahy s otcem a návštěvu u otce v podstatě shodně jako jeho bratr. V té době mu bylo asi 18 nebo 19 a chtěl vědět, proč jej otec zažaloval a proč mu nenapsal nebo nezavolal, Žádné peníze nepožadoval, o prodeji baráku nic nevěděl. K návštěvě u prarodičů uvedl, že trvala možná trošku déle. Děda měl radost, většinou se bavil s , jméno FO, , a s ním se bavila babička. Tam už proběhl hovor ohledně toho, co studují, co vlastně dělají. Určitě měli větší zájem než otec. Matka jim doma ukazovala fotky otce, v jejím vztahu byla spíš zášť, ale nechtěla to rozebírat. Nebránila jim v návštěvě otce, ale z Brna to bylo daleko a neměli tolik peněz. Na soužití s otcem si nepamatuje, byly mu tři roky. Otec jim nepsal, tak mu taky nepsali.5. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že je sestrou zemřelého , jméno FO, . Popsala soužití tedy všech v době trvání manželství zůstavitele a matky žalobců. Uvedla, že jejich rodina měla k dispozici ubytování, jídlo, dostávali dary od svých prarodičů a svědkyně. Posléze matka žalobců s dětmi odjela pryč a odvezla si v podstatě veškeré vybavení domácnosti. Odjela do Brna, ona několikrát bratra doprovodila, ovšem mamka nechtěla děti ani ukázat. U takové situace osobně nebyla, ale informace jí svěřil její bratr. Děti se mu nikdy neozvaly. Bratr se s matkou nesoudil o vybavení domácnosti. Soudili se rodiče, kteří po 19 letech se domohli nějakého plnění. Pouze z vyprávění ví, že jednou přijeli chlapci v doprovodu nějakého pána a chtěli ovlivnit své prarodiče, aby jejich matka nemusela platit soudní výlohy. Poté návštěvě slyšela pouze z vyprávění a bratr o tom nechtěl mluvit. Dále uvedla, že její bratr nikdy od synů žádný dopis nedostal. Platil na ně výživné určené soudem, žádné dárky jim nekupoval, protože si jejich maminka toho odvezla dost. O žádné exekuci na výživné neví, matka žádala o navýšení téměř každý rok.6. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že byla druhou manželkou zůstavitele pana , jméno FO, a žila s ním asi do roku 1992. Z doslechu ví, že její bývalý manžel jezdil za syny a matka kontakt neumožnila. Nepamatuje si, že by obdržel od svých synů nějaké dopisy a ani manžel nějaké dopisy nebo dárky synům neposílal. Její syn , jméno FO, jí říkal, že když bývalý manžel prodal dům, tak se tam kluci objevili a údajně chtěli s tátou mluvit. Jestli chtěli jenom část z peněz, tak to byly jenom takové řeči.7. Svědek , jméno FO, uvedl, že je bratrem žalobců, otec vyprávěl, že se snažil jet za klukama, ale byl mu odepřen přístup. Pamatuje si, že kluci jednou přijeli do jejich bytu na sídliště ve Cvikově ještě s nějakým pánem. Čekali až se táta vrátí z práce a potom mu řekli, že si jedou pro peníze, když prodal barák. Tím ta návštěva skončila, otec jim řekl, že když budou potřebovat najíst, tak jim dá, ale peníze jim dávat nebude. V té době mu bylo asi 10 let. Je mu známo, že otec psal nějaké dopisy, a ví, že přišly i dopisy babičce a dědovi, údajně tam měly být nějaké nadávky a výhružky a neví, zda byly od kluků nebo od jejich matky. Korespondence se měla týkat nějakého soudního sporu. Před smrtí otec prodělal těžkou operaci srdce. Svědek za ním dojížděl a pomáhal mu. Nebyla to každodenní pomoc, ale tak jedou za čas. Věděl, že otec sepsal závěť, a že měl v úmyslu majetek odkázat jeho synovi , jméno FO, , s kterým měl bližší vztah.8. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že je matkou obou žalobců. Připustila, že v době rozvodu byly nějaké spory i ve vztahu k dětem. Nicméně následně otec o ně neprojevil zájem, nebral si je na prázdniny, nenapsal jim dopis. Se syny odešla, když jim bylo 3 a 6 let. To soužití skutečně ukončila, nebylo to , právnická osoba, dobré prostředí. Pokud se ptaly na otce, tak jim o něm vyprávěla a ukazovala nějaké fotky. Otec platil stanovené výživné, nicméně v době dospělosti synů přestal platit a musela dát exekuci. O návštěvě synů ve Cvikově ví z toho, co jí řekli. V té době jim bylo asi 17 (
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.