34 C 311/2023-24 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu zaplacení částky 10 962,52 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s žalovaným uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které [právnická osoba] credit s. r. o. poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 3 729 Kč do 15. 3. 2022. Žalovaný však sjednanou částku řádně a včas nevrátil, a proto má povinnost zaplatit [právnická osoba] credit s. r. o. mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Společnost [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] postoupila pohledávku za žalovaným Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 7. 2022 ve spojení s Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 4. 2023 na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného a z veřejně dostupných databází. 2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání soudu nedostavil, ani nepožádal o odročení jednání, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). 3. Z Žádosti o spotřebitelský úvěr a ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 18. 2. 2022 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit do 15. 3. 2022. Strany se dohodly na smluvní pokutě ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Smlouvu žalovaný podepsal PIN kódem. Čistý měsíční příjem žalovaného dosahoval částky 24 115 Kč, měsíční výdaje činily 7 950 Kč. 4. Z Potvrzení o provedení transakce ze dne 18. 2. 2022, z Potvrzení o platbě ze dne 17. 2. 2022 a ze sdělení [právnická osoba] ze dne 6. 12. 2023 soud zjistil, že dne 18. 2. 2022 odešla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně částka ve výši 10 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. Dne 17. 2. 2022 přišla z účtu žalovaného na účet právní předchůdkyně žalobkyně verifikační platba ve výši 1 Kč. 5. Z Výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 25. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně za účelem vymáhání pohledávky po žalovaném dvakrát provedla cestu pověřeného terénního pracovníka na kontaktní adresu žalovaného a jednou žalovanému zaslala obyčejný dopis. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 14. 8. 2023 včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby opět vyzvala k úhradě dluhu. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu [adresa žalovaného]. 7. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 7. 2022 ve spojení s Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 4. 2023 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba] credit s.r.o. postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 27. 4. 2023. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 3. 5. 2023. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Z důkazů předložených žalobkyní nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo dne 18. 2. 2022 k uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Předložená smlouva o úvěru není žalovaným podepsána (podepsána pouze PIN kódem) a ani z jiných důkazů nelze dojít k závěru, že by k uzavření tvrzené smlouvy skutečně došlo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně svá tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru neprokázala, má nárok pouze na zaplacení bezdůvodného obohacení, a to za předpokladu, že by bylo prokázáno, že žalovanému skutečně věřitel finanční prostředky poskytl. Poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě a sdělením [právnická osoba], ze kterých vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na účet žalovaného dne 18. 2. 2022 částku 10 000 Kč. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Žalobkyně tak má nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalovanému skutečně poskytnuto, po odečtení plateb přijatých od žalovaného (půjčeno 10 000 Kč, zaplaceno 0 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku ve výši 10 000 Kč. Ve zbylém rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Ve smyslu § 1970 o. z. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 690,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby) a z částky 1 540 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (vyjádření ze dne 15. 12. 2023) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 040 Kč ve výši 638,40 Kč, to vše v rozsahu 82,4 % (žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 91,2 %, neúspěšná v rozsahu 8,8 %).