34 C 330/2023-28 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu zaplacení částky 62 565,90 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . (dále jen „Banka“) s žalovaným uzavřela dne 13. 9. 2018 Smlouvu o úvěru , číslo, na základě které se Banka zavázala poskytnout žalovanému na jeho účet úvěr do výše 100 000 Kč. Poskytnutý úvěr včetně úroku a případně sjednaného pojištění se žalovaný zavázal uhradit v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 037,81 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 16,9 % ročně a RPSN ve výši 18,26 % ročně. Před uzavřením smlouvy Banka řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného a z dostupných veřejných databází. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, proto Banka dne 15. 3. 2023 prohlásila celý úvěr za splatný. Žalovaný uhradil celkem částku 97 513,20 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně nyní po žalovaném požaduje jistinu ve výši 57 236,61 Kč, poplatky ve výši 476 Kč, smluvní úrok ve výši 3 854,49 Kč, úrok z prodlení ve výši 187,82 Kč, úrok ve výši 16,9 % ročně z částky 57 236,61 Kč od 16. 3. 2023 do zaplacení, úrok ve výši 16,9 % ročně z částky 476 Kč od 16. 3. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 998,80 Kč od 13. 4. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 187,82 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 61 567,10 Kč od 16. 3. 2023 do zaplacení. Žalovaný dne 8. 12. 2023 požádal o splátkový kalendář, neboť se dostal do dluhové pasti, má čtyři děti a nemá možnost všechny své závazky platit. Žalobkyně se splátkovým kalendářem souhlasila za předpokladu, že výše splátky bude činit nejméně 3 800 Kč.2. Věc obsahuje cizí prvek spočívající v cizí státní příslušnosti žalovaného, jež je státním občanem , Anonymizováno, . Je proto třeba nejdříve zkoumat, zda český soud má pravomoc ve věci jednat, a v kladném případě, zda lze věc projednat a rozhodnout podle českého právního řádu. Jelikož jsou oba účastníci státními příslušníky zemí, které jsou členy , právnická osoba, , bez ohledu na jejich státní příslušnost je třeba aplikovat na místě vnitrostátních procesních předpisů (tedy občanského soudního řádu České republiky) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis). Až na výjimky v tomto nařízení uvedené platí, že osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost, mohou být žalovány u soudů tohoto členského státu (kapitola II oddíl 1 článek 4 odst. 1 tohoto nařízení). Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Z tohoto pohledu se soud zabýval otázkou, jaké místo lze považovat za obvyklé bydliště účastníků. V tomto směru bylo třeba vycházet z článku číslo 62 odst. 1 uvedeného nařízení, které co do pojmu bydliště odkazuje na vnitrostátní (procesní) předpisy. Pojem bydliště je zakotven v § 85 odst. 1 o. s. ř. a chápe se jako místo, kde se účastník řízení zdržuje s úmyslem zdržovat se tam trvale. Z obsahu spisu vyplývá, že se žalovaný zdržoval na území České republiky, na adrese , adresa, , , adresa, , došlo tedy k založení mezinárodní příslušnosti českého justičního orgánu a Okresní soud v , adresa, bude příslušný k projednání a rozhodnutí o věci dle českého právního řádu.3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se jednání soudu zúčastnila, žalovaný se bez omluvy k jednání soudu nedostavil, ani nepožádal o odročení jednání, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).4. Z návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí , číslo, ze dne 13. 9. 2018 včetně její akceptace z téhož dne soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky ve výši 16,9 % měsíčně z dlužné částky a dalšími poplatky, formou 84 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 037,81 Kč. RPSN činí 18,26 %.5. Z mimořádných výpisů z účtu žalovaného za období od února 2018 do dubna 2023 soud zjistil, že dne 13. 9. 2018 byla na účet žalovaného připsána částka ve výši 100 000 Kč. Od října 2018 do října 2022 pravidelně hradil splátky předmětného úvěru, celkem žalobkyni uhradil částku 97 513,20 Kč.6. Z Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku ze dne 15. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně k tomuto dni přistoupila k zesplatnění celého dluhu žalovaného, neboť porušil své závazky vyplývající ze smlouvy. K úhradě svého dluhu byl zároveň žalobkyní vyzván.7. Z Odstoupení od úvěrové smlouvy soud zjistil, že dne 28. 3. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že došlo k zesplatnění celého úvěru z úvěrové smlouvy.8. Z předžalobní upomínky ze dne 30. 10. 2023 včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu , adresa, , , adresa, .9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla Bankou postoupena na žalobkyni, a to s účinností ke dni 28. 4. 2023. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 5. 2023.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.12. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 o. z., na jejímž základě Banka žalovanému poskytla finanční prostředky – úvěr do výše 100 000 Kč. Žalovaný však nedostál svému závazku vrátit Bance poskytnutou částku včetně úroků řádně a včas ve formě sjednaných splátek. Banka následně s ohledem na neplnění povinnosti ze strany žalovaného úvěr zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla řádně postoupena na žalobkyni. Žalovaný v průběhu řízení skutková tvrzení žalobkyně nijak nezpochybnil. Výši úrokové sazby z úvěru ve výši 16,9 % ročně soud považuje za přiměřenou. Žalobkyni dále soud přiznal ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení, jehož výše se odvíjí od nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na špatnou finanční situaci žalovaného, kdy má celkem čtyři vyživovací povinnosti a dostal se do dluhové pasti, uložil soud ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. plnění dlužné částky specifikované ve výroku I. ve splátkách po 3 800 Kč měsíčně, pod ztrátou výhody splátek. Splátky ve výši 3 800 Kč měsíčně neohrozí životní existenci žalovaného a žalobkyně tuto výši splátek akceptovala. Pokud žalovaný nezaplatí, byť jednu jedinou splátku řádně a včas, stane se splatným celý dluh.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 962,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 503 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 3 620 Kč za každý ze šesti úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby, 2 písemná podání ze dne 28. 12. 2023 a ze dne 31. 1. 2024, účast na jednání soudu dne 20. 2. 2024) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 520 Kč ve výši 4 939,20 Kč.