36 C 385/2023-29 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 25. 8. 2023 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 17 180 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že (žalobce) se žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru ve výši 18 180 Kč (skládající se z půjčené částky 10 000 Kč a souhrnného poplatku 8 180 Kč), podle které měl žalovaný žalobci splácet týdně 303 Kč tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Žalovaný na závazek ze smlouvy žalobci uhradil dosud 1 000 Kč. Žalobce požadoval zaplatit jistinu závazku a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po původní splatnosti smlouvy (16. 3. 2023), tj. od 17. 3. 2023 do zaplacení. Před uzavřením smlouvy žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného, úvěr mu poté poskytl a žalovaný jej přijal.2. Opatrovnice žalovaného, ustanovená mu usnesením zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, podle § 469 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se žalobou nesouhlasila. Opatrovnice potvrdila pravost podpisů žalovaného na dokladech předložených žalobcem, a to formuláři pro informace o úvěru, smlouvě o úvěru a evidenční kartě klienta. Uvedla k poměrům žalovaného, že aktuálně je klientem , Anonymizováno, v , Jméno zainteresované osoby 2/0, , pobírá sociální dávku – příspěvek na péči a starobní důchod ve výši 4 200 Kč měsíčně, opatrovnice s těmito příjmy nedisponuje, žalovaný má zřízen chráněný účet u banky, téměř plná výše jeho příjmů je strhávána , Anonymizováno, za náklady pobytu a péče žalovaného u nich. Žalovanému zbývají velice malé prostředky v řádu stovek korun, je potřeba mu pořizovat různé potřebné věci jako oblečení, léky, prostředky na hygienu apod., ani na to v podstatě nestačí zbývající peníze na jeho účtu. Opatrovnice mu tyto věci kupuje i ze svých prostředků. Opatrovnici je dále známo, že z bankovního účtu je (pravděpodobně exekučně) strhávána nějaká částka na starší dluhy žalovaného, požádala advokáta, aby tuto situaci prověřil, protože jí se to nepodařilo, banka jí v tom neposkytla součinnost. Opatrovnice má za to, že žalovaný v současné době není schopen z finančního hlediska uhradit jakýkoliv svůj dluh, včetně dluhu podle žaloby v této věci, není jí známo nic o vzniku tohoto dluhu, uvědomuje si, že žalovaný v době předtím, než byl hospitalizován a dostal se potom do , Anonymizováno, , tak spolužil s nějakou osobou, je možné, že tato osoba ho zneužila k tomu, že uzavřel předmětnou smlouvu o úvěru. Opatrovnice nesouhlasí s tím, aby žalovaný byl zavázán dluh žalobci zaplatit, akceptuje doklady ze spisu, které jí soud předložil, přesto navrhla žalobu zamítnout.3. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen “zákon”)(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.4. Podle § 87 odst. 1 zákona:(1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.1. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru obsahuje úpravu soukromoprávní sankce pro případ, že poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr i tehdy, pokud existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tyto pochybnosti přitom musejí mít dostatečnou závažnost a aktuálnost. Sankce je uplatňována pouze tehdy, kdy poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, ačkoli věděl o důvodných pochybnostech o úvěruschopnosti spotřebitele, případně tyto pochybnosti nezjistil, ačkoli tak měl učinit. Důvodem pro uplatnění soukromoprávní sankce by nemělo být pouhé formální porušení povinnosti věřitele, které na výsledek posouzení úvěruschopnosti nemělo reálný dopad (poskytovatel si nezjistil či neověřil určitou skutečnost, ale kdyby tak učinil, výsledek by byl v zásadě stejný). Důsledkem je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností.2. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. K tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, .3. Listinnými doklady předloženými k důkazu žalobcem, a to formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvou o spotřebitelském úvěru, evidenční kartou klienta, rozpisem splátek úvěru, předžalobní výzvou, dále doklady z řízení ve věci opatrovnictví nad žalovaným (věc zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, ) – zdravotní zprávy k žalovanému, potvrzení , Jméno zainteresované osoby 2/0, , rozhodnutím Úřadu práce o příspěvku na péči pro žalovaného, má soud za osvědčené, že účastníci vedli jednání směřující k uzavření smlouvy o úvěru podléhající úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením Smlouvy byl žalobce jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen způsobem stanoveným v § 86 zákona posoudit úvěruschopnost žalovaného.4. Z informací, které měl žalobce k dispozici před sjednáním smlouvy, plyne, že žalovaný v době jednání o uzavření smlouvy dne 20. 1. 2022 bydlel na adrese , adresa, (ze spisu sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že se v uvedené době jednalo o dům určený k demolici; v kartě klienta - doklad žalobce - je k tomu uvedeno, že na dům je „výměr“, rozuměj k demolici, je uvedena náhradní/kontaktní adresa klienta – , adresa, , , Jméno zainteresované osoby 2/0, ), s nevyhovujícími podmínkami k bydlení z hlediska hygieny a bezpečnosti, v tomto místě mělo být sjednáno inkaso splátek úvěru, o příjmech žalovaného bylo v dokladech žalobce uvedeno, že pobírá důchod ve výši 10 679 Kč jako jediný příjem domácnosti, výdaje domácnosti uvedeny ve výši 9 232 Kč (z toho výdaje na bydlení 4 832 Kč, životní minimum 4 360 Kč měsíčně), jako disponibilní zůstatek žalovaného uvedena částka 1 447 Kč měsíčně. Žalovaný při jednání o smlouvě o úvěru potvrdil podpisem seznámení s informacemi o úvěru, kartu klienta, podepsal smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle níž převzal v hotovosti 10 000 Kč od žalobce (jednající , jméno FO, , bytem , adresa, , , Jméno zainteresované osoby 2/0, , jako osobou pověřenou žalobcem) a zavázal se žalobci splatit úvěrovou jistinu (10 000 Kč) spolu se sjednaným poplatkem (za zpracování a doručení úvěru, za hotovostní inkaso splátek)/úrokem (zápůjční úroková sazba 70,89% ročně) ve výši 8 180 Kč, tj. částku celkem 18 180 Kč v 60 týdenních splátkách po 303 Kč (tj. 1 212 Kč měsíčně). Z údajů o příjmu žalovaného, byl-li jím jen důchod v uvedené výši (nebyly přitom předloženy žádné doklady k tomu, že žalobce výši důchodu ověřil), při úvaze o skutečných finančních nárocích na základní životní potřeby jedince (bydlení a s tím spojené výdaje, potraviny, léky, oblečení, prostředky hygieny apod.), plyne, že zde byla na místě zřejmá pochybnost o schopnosti žalovaného splácet dluh ze Smlouvy vůči žalobci, bude-li uzavřena a podle ní plněno.5. Soud má za to, že v posuzovaném případě žalobce, pokud poskytl žalovanému úvěrovou částku podle ujednání mezi nimi dokladova