37 C 74/2024-13 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 20.11.2023 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 10 207 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 22.11.2022 uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce na základě které poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 5 000 Kč, se splatností dne 22.12.2022, spolu s poplatkem ve výši 1 137 Kč. Z čerpané zápůjčky žalovaný neuhradil ničeho. Předmětem žaloby je jistina ve výši 5 000 Kč, sjednaný poplatek ve výši 1 137 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 570 Kč. Žalobce současně požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení.2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), aplikoval soud na posouzení dané věci právě ustanovení toho zákoníku a dále pak ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.4. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5. Z žádných důkazů předložených žalobcem nebylo prokázáno, že by mezi žalobcem a žalovaným dne 22.11.2022 došlo k uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce. Předložená smlouva o zápůjčce není podepsána a ani z jiných důkazů nelze dojít k závěru, že by k uzavření tvrzené smlouvy skutečně došlo. Vzhledem k tomu, že žalobce svá tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce neprokázal, mohl mít případně pouze nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení, a to za předpokladu, že by bylo prokázáno, že žalovanému skutečně žalobce finanční prostředky poskytl. Poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě, z které vyplývá, že žalobce poskytl na účet žalovaného dne 22.11.2022 částku 5 000 Kč. Došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného, které má povinnost vydat. Z toho důvodu bylo žalobě pro částku 5 000 Kč vyhověno. Co se týče úroků z prodlení, byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně zbylých nároků byla žaloba zamítnuta, kdy nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy, a tedy práv a povinností, ze kterých by nároky uplatněné v žalobě vyplývaly.6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst.1 o.s.ř. žalobce byl ve sporu úspěšný a má právo na náhradu nákladů řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady byly stanoveny na částku 1 489 Kč a představují odměnu za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst.3 vyhlášky č.177/1996 Sb.), 3x režijní paušál po 100 Kč. Byla přiznána rovněž náhrada za DPH 21% a soudní poplatek ve výši 400 Kč.