38 C 135/2024-35 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalované na základě smlouvy ze dne 3. 8. 2011 dodávala elektrickou energii a zemní plyn. Na žalovanou byly vystaveny faktury za odběr elektrické energie na částku 3 845,72 Kč, za odběr plynu na částky 9 648,99 Kč a 10 319,93 Kč a za odpojení obou odběrů částku po 907,50 Kč a smluvní pokuty za upomínky ve výši 960 Kč. Žalovaná faktury neuhradila a nezaplatila ani smluvní pokuty.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání byla řádně předvolána, ale bez omluvy se k němu nedostavila. Z uvedených důvodů postupoval soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti žalované, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Soud zjistil ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 8. 11. 2021 a ze smlouvy o dodávce elektřiny z téhož dne, že se žalovaná přihlásila k odběru energií – plynu a elektřiny na adrese , adresa, . Z faktury ze dne 17. 8. 2022 vystavené žalobkyní soud zjistil, že byl žalované vyúčtován poplatek za odpojení 907,50 Kč. Z faktury č. , číslo, vystavené žalobkyní soud zjistil, že byla žalované vyúčtována za odběr plynu za období od 6. 2. 2022 do 24. 6. 2022 částka 9 648,99 Kč, splatná dne 18. 7. 2022. Z faktury č. , číslo, vystavené žalobkyní soud zjistil, že byla žalované vyúčtována za odběr plynu za období od 19. 11. 2021 do 5. 2. 2022 částka 10 319,93 Kč, splatná dne 7. 3. 2022. Z faktury č. , číslo, vystavené žalobkyní soud zjistil, že byla žalované vyúčtována za odběr elektřiny za období od 10. 11. 2021 do 15. 8. 2022 částka 3 845,72 Kč, splatná 1. 9. 2022. Z faktur ze dne 28. 3. 2022, 30. 3. 2022, 17. 5. 2022, 3. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalovanému byly vyúčtovány poplatky za upomínky v celkové výši 960 Kč.4. Soud má za prokázané, že od roku 2021 dodávala žalobkyně žalované elektřinu a plyn. Žalovaná neuhradila dodávku elektřiny za období 10. 11. 2021 do 15. 8. 2022 a plynu za období od 19. 11. 2021 do 24. 6. 2022. Žalovaná nehuradila ani poplatek za odpojení.5. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.6. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.7. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 shora cit. zákona smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně jako dodavatelka zavázala žalované dodávat elektřinu za podmínek stanovených ve smlouvě a schválených obchodních podmínek a dále uzavřeli ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 shora cit. zákona smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, v níž se žalobkyně zavázala žalované dodávat plyn za podmínek stanovených ve smlouvě. Žalovaná, ačkoliv odebrala v rozhodném období elektřinu a plyn od žalobkyně a bylo jí tak ze strany žalobkyně plněno, neuhradila splatnou cenu za dodávky energií. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl ji v části v níž se žalobkyně domáhala zaplacení ceny za dodávku energií. Stejně tak vyhověl žalobě, pokud jde o poplatek za odpojení z přenosové soustavy.8. S ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. , Anonymizováno, , ze dne 11. 11. 2013, podle něhož v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), nemohl soud žalobkyni přiznat smluvní pokuty v celkové výši 960 Kč. Smlouva mezi žalobkyni a žalovanou je smlouvou spotřebitelskou a ujednání o smluvní pokutě ve formě zmíněné v citovaném nálezu neobsahovala, za takové ujednání nelze považovat text „Rámcové smlouvy“odkazující na Ceník poplatků vytištěné drobným písmenem na druhé straně smlouvy, spotřebitel se v rámci samotné smlouvy neměl možnost s výší smluvní pokuty seznámit, navíc výše smluvní pokuty může být jednostranně a opakovaně měněna pouze žalobkyní nikoli změnou všeobecných obchodních podmínek, ale pouhou změnou jejího ceníku.9. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2013 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobkyni neúspěšné pouze v poměrně nepatrné části přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 028 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 500 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 378 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.